Vodní peklo

Historie se opakuje, povodně se bohužel opakují také. Stejnou tendenci k opakování má i lidská nepřipravenost a podceňování přírodního živlu, stejně jako nepochopitelná averze některých lidí k pomoci těm postiženým.  Je to takový můj vodní glosář, který se skládá v zajímavou mozaiku.  Jen asi musím psát se špunty v uších, na šumění (hučení až crčení) deště jsem už alergická. Ale rozhodně moje alergie nedosahuje úrovně lidí od vody. 

Jsem spíš pozorovatel a tak sleduji to vodní peklo, které udeřilo na Prahu - to mám z první ruky, ale i na další části Čech, jak mě informují sdělovací prostředky. Skláním se před hasiči, některé příběhy jejich odvahy jsou takřka dech beroucí.

   A žasnu nad pražským magistrátem, kde se intenzivně hádají o posty, a když přijde povodeň, tak draze zaplacené protipovodňové zábrany najednou nefungují. Respektive, nikdo nezareagoval včas (ten boj o politické výsluní je evidentně podstatnější), pak to vypadá, že s tím dosud nikdy nikdo nenacvičoval, neb mnozí evidentně vidí stavebnicovou zábranu prvně v životě, a neumí to. Staví se v okamžiku, kdy je po kolena vody, zavře se metro, ale cestujícím se už informace neposkytují….. a tak bych mohla pokračovat do nekonečna.  To je tedy  šlendrián, řeklo by se dřív. Dnes se to zaobalí do frází, aby to bylo politicky korektní. Ovšem šlendrián je to naprosto stejný……………

   Předpokládala jsem, že podobná situace se už opakovat nebude, jak je vidno, mýlila jsem se.  Ale některé to i potěšilo, vyslechla jsem si skupinku Moravanů, kteří, ač tady pracují, spokojeně konstatovali, že dobře tak těm Pražákům, ať je to pěkně propláchne. A svorně se rozčilovali, že se uvolní nějaké peníze na pomoc Pražákům, protože těm by tedy oni nedali nic.

Měla jsem nutkání se jich zeptat, proč tedy nepracují u nich na Moravě, ale byli v přesile a nehodlala jsem se ocitnout v rozbouřené Vltavě.

A tak se raději vrátím ke statečným hasičům, a nejen profesionálním, i těm dobrovolným, kteří pomáhají do absolutního vyčerpání.

Ono, když se to tak vezme, vzhledem k přístupu našich politiků, jsou těmi dobrovolnými i ti profesionálové, když jim pořád snižují platy. Kdyby hasiči pracovali do výše svého platu, je teď půlka národa utopená.

Zatímco vláda si spokojeně poletuje ve vrtulníku nad vyplavenou krajinou (od božího rána jsem ten záběr zhlédla už mnohokrát).

Pěkný nečas tu vládne.  

Snad jen děti, které nemusí do školy, se radují. My jsme kdysi dávno mívali uhelné prázdniny, oni dnes mají povodňové. Oboje nestojí za nic. Jenže, historie se prostě opakuje….

A pořád leje..........