Poslední romance

Pondělní návštěva Ungeltu začala jako výprava ve zdánlivě nekončícím  dešti, který je naší kulisou už řadu dní... Cesta pak byla zpestřena náhradní dopravou MHD, která nás přepravila přes děsivě vypadající Vltavu. Soumrak, voda, temná bouřící řeka...jeden by rozhodně neřekl, že se pohybuje v červnu uprostřed Prahy.
Obavy, zda voda nevnikne i do sklepních prostor oblíbeného divadla Ungelt, rozptýlila jeho tisková mluvčí, která nás ujistila, že u nich je vše v pořádku. A bylo.

Pokoušíme se tedy deštivý večer zpestřit divadelním představením.    
    Poslední romance nemá sice moc optimistický název, ale děj určitou naději skýtá. Byť komedie to zcela jistě není. 
Ovšem výkony herců jsou dokonalé a dvě hodiny v miniaturním prostředí Ungeltu, hluboko pod zemí, dají docela dobře zapomenout na deštivé peklo nad Prahou.  
 Hrají zde dámy Carmen Mayerová a Alena Vránová, kterým mužský protějšek vytváří pan Petr Kostka ( mimochodem, potkala jsem ho už před představením, optimismus z něj přímo sálá, v podstatě vyzařuje energii a dobrou náladu. A bylo to cítit i z jeviště).
Hra je plná zajímavých momentů, které by si člověk měl vzít k srdci a řídit se jimi, což se samozřejmě lehko řekne, hůře vykoná. Navíc zde poměrně zásadní roli hrají moje oblíbené životní atributy, jako jsou psi či opera:-).
Ve včerejším hereckém koncertu si prostě každý mohl najít svůj důležitý part. 

   Ke koloritu večera patří i nezbytné posezení ve zdejším klubu na židlích věnovaných českými osobnostmi a něčím dobrým na závěr (nebo i na začátek) kulturní akce. A pak už zase tasit deštníky a hurá zpátky do reality. 
    A ejhle, neprší. První zázrak po dlouhé době. Tramvaje nahrazující metro jezdí jedna za druhou, Vltava dál nestoupá, takže se trochu blýská na lepší časy. 
A lze vstřebat i hezké divadelní představení.
   Poslední romance byla příjemně osvěžující a v podstatě velmi nabíjející záležitost.