Přemysl Otakar II.

Král železný a zlatý, patrně náš největší hrdina 13. století s neslavným koncem na Moravském poli.  Většina našich skutečných hrdinů má patrně neslavný konecJ. Asi proto jich zas tak moc nemáme.

Poprvé jsem se s Přemyslem, vyjma samozřejmě školního dějepisu, důkladněji seznámila přes Ludmilu Vaňkovu a její historickou ságu, mapující naše středověké dějiny.  Část o Přemyslovi II. nás láká již zmíněnou přezdívkou, přičemž historici tvrdí, že víc než zlatý byl asi stříbrný, ale to by neznělo tak efektně.

Ta kniha mě tehdy v pravěku mého potkávání se s historickými romány hodně bavila. Oslovila. A mnohé si z ní dodnes pamatuji. Ba, určitou dobu byla mou nejoblíbenější. Dnes je tomu trochu jinak, nicméně na toto první setkání dosud s nostalgií vzpomínám.

 A nyní mi leží na stole mužský pohled na tohoto hrdinu. Třetí díl ságy Vlastimila Vondrušky. Je to román už od pohledu, pěkně tlustý. Doufám tedy, že mě čeká skutečné středověké dobrodružství, byť kouzlo neobjeveného už to nebude. Ale člověk nikdy neví, co nového mu cesta proti proudu času přinese.

První dva díly přemyslovské epopeje mě bavily, ale větší stopu ve mně nezanechaly. Prostě přečteno a zapomenuto. Respektive, splývá mi to dohromady. Jsem tedy zvědavá na svého oblíbeného hrdinu. Třeba přijde něco nového, objevného, vzrušujícího….

Nu, a pokud ne, zcela určitě mě čeká několik hodiny příjemné četby. V tom mám u pana Vondrušky jistotu, číst se to bude určitě hezky. Těším se.