V podstatě drsně komerční záležitost u nás v Holešovicích. Nicméně doprovázená velkým zájmem a tedy prodloužená až někdy do září. Nedávno jsem bloudila kolem. Nemám na to nějak chuť. Zdá se mi to jen jako laciný tahák na peníze. Prostředí, ve kterém se výstava nachází, také není nikterak vábné. Z venku zcela určitě. Chodíme se Zachariášem kolem, a minimálně boční stěny připomínají socialistický sklad. Nicméně můj původní skepticismus je nahlodán. Navíc sama sebe napomínám, nehodnoť obsah podle obalu. Mnozí nadšení návštěvníci mi referují,že je to zážitek. Já si říkám, jaký zážitek mohou nabídnout současné kopie artefaktů, nacházejících se někde v Egyptě? Kde je nějaká autentičnost, atmosféra, dotek minulosti? Podobné argumenty vyvolávají v mých oponentech nedůvěřivý výraz v překvapené tváři a nepříliš dobře skrytý náznak poklepu na čelo. No, dobrá, asi to přeháním, ale pocitově se mi taková akce příčí. To snad může, ne? Ovšem zasahuje vyšší moc. Zvědavost. Co když je všechno jinak? Nahlodána tímto pocitem obcházím se Zachariášem kolem stanu skrývající výstavu o mladém faraonovi, kterého v podstatě proslavila jen jeho hrobka. Co na ní tak fascinovalo Cartera, že jí zasvětil život? Nu,se zvědavostí se špatně bojuje. Je to pro mě nerovnocenný protivník, vždycky s ní prohraji. Nakonec je z toho návštěva výstavy. A jako vždy, má se se dát na pocity. Nenadchla.(mě).
Ale zase ani neurazila.
Takže jsem vlastně ráda. Ukojila jsem svou zvědavost a potvrdila si své pocity.
Zachariáš z Holešovic je malý vousatý človíček nebo psík? Zase málo pro představu. Anonym může
OdpovědětVymazatbýt neosobní; muž nebo žena. Takže: Mezi cirkusem a hrozným ´autentickým´ Egyptem jsou skvělé dokumentární filmy a horní patro Britského muzea - obojí zadarmo. Mimochodem: náš nejuznávanější vědec ve světě, Bedřich Hrozný, který rozluštil písmo Chetitů ze stejného století BC (paralelní civilizace na severovýchod od Egypta) má museum v Lysé n.Labem, kam nechodí zavzdychat úžasem skoro nikdo. Ta síla reklamy...
Zachariáš je psík,
VymazatJá jsem raději osobní než neosobní,ale to je otázka vkusu.
Síla reklamy je fenomén dneška, pravda. Bedřich Hrozný by si určitě návštěvu zasloužil, s tím souhlasím.
Tak s tím něco udělejte:-)
Děkuji, jsem ráda, že už tam nemusím. Dívám se na to zhruba stejně jako Vy, ale taky mě nahlodával pocit, co když o něco přijdu. Už nehlodá :-)
OdpovědětVymazatByla jsem skeptická, nicméně jsem šla se svými dvěma syny, jejich kamarádem a svou maminkou - a shodli jsme se, že celkem dobrý. Ze své pozice historičky mám jednoznačný argument PRO kopie - jinak se nedá vyrobit přesná nálezová situace, což se mi na té výstavě líbilo nejvíc - protože předměty z Tutanchamonova hrobu jsou dnes rozfrcané v deseti různých muzeích a pohromadě je nikdy nikdo neuvidí, vzhledem k nesmyslně nastaveným cenám pojištění, které spolehlivě zlikvidují jakoukoli připravovanou výstavu. (Podobně jsem asi před 12 lety byla nadšená z výstavy zorganizované časopisem National Geographic, kterou krátce hostilo Muzeum hl. m. Prahy: rekonstrukce hrobu tzv. amerického Tutanchamona, vládce kultury Sipán z předkolumbovského Peru). A druhá část výstavy, tj. kopie nálezů roztříděné a popsané/okomentované, také nebyla špatná - pak už se mi sice z toho vedra a zlata točila hlava, ale tím spíš byl dojem docela autentický. Sice jsem bojkotovala elektronického průvodce, tyhle hračky mě iritují, ale kluci byli spokojení a k zážitku se několikrát vraceli a probírali ho. Takže za sebe hodnotím spíš kladně. Markéta K.
OdpovědětVymazatMarkéto, děkuji za Váš pohled. Já byla také skeptická, odešla jsem taková nijaká. Ani rozladěná, to jistě ne,ale ani nadšená. Jistě máte pravdu, z hlediska originálů a kopií. Předchozí výstavu, kterou uvádíte, jsem neviděla, nemohu tedy porovnat. A tuto hodnotím spíš neutrálně. Možná i proto, že nejsem vášnivý egyptolog:-) Ale za zkušenost a i za názor jsem moc ráda. Hezký den Vám i synům. A mamince:-)
Vymazat