Déšť se nám vrátil, nasátá země ani koryta řek z toho žádnou
radost nemají. O lidech ani nemluvě, zejména těch vyplavených. Největší žně
evidentně mají televizní stanice, jejichž zpravodajství se již nedá sledovat.
Neřeknou nic nového, podstatného ani jiného, jen dokola omílají to samé,
případně zvýrazňují utrpení a bolest některých vybraných příběhů. Mnohdy plácají blbosti, přeříkávají se,
koktají, ale hlavně, že stojí po kolena ve vodě a dramaticky deklamují, že tady
ještě včera voda nebyla. Nu, to si můžeme vypnout, nechci to ani nijak
kritizovat, je to jejich práce, a že je někdo za tak mizernou úroveň hodlá
platit, je jeho problém. Můj je někde
jinde, byť to ani není problém. Spíš názor. Asi nepopulární, ale i takové věci by se měly
vyslovit. Tak jednak bych rozhodně nezachraňovala lidi, co dobrovolně hazardují
se životem. Pokud se někdo jede projet na rozdivočelou Vltavu na raftu, přes
veškeré zákazy, nechala bych ho. Stejně ho živého nenajdou, vyloví ho někdy po
povodních a nebudou riskovat životy záchranářů proto, že někdo nemá špetku
zodpovědnosti. Záchranáři mohu být potřební jinde a ne se zdržovat záchranou nezodpovědných
hazardérů.
Za rabování ve vytopených oblastech bych nekompromisně nasadila středověké
tresty, torturu. Prostě absolutně tvrdý trest, nejlépe v podobě stanného
práva. Oni by si to potencionální vodní lupiči rozmysleli.
A lidem, kteří si stále dokola a tvrdohlavě staví a opravují
domy v záplavových oblastech, bych asi nekompromisně zakázala podobné aktivity. Nechci jim odmítat pomoc, minimálně tu první,
záchranu a pomoc při úklidu. To určitě ne. Ale zákaz stavby v místech, kde se řeka pravidelně rozlévá,byť tam musí být jistě krásně.Jenže oni zase postaví dům u řeky a za pár let se situace opakuje.
Není nad staré pravidlo, důvěřuj Bohu, ale dům si postav na kopci. Před jedenácti lety by mě tato kacířská myšlenka ani nenapadla, ale když vidím, že tehdy voda spláchla domy, které nyní stojí na stejném místě, říkám si, kde je nějaké poučení?
Není nad staré pravidlo, důvěřuj Bohu, ale dům si postav na kopci. Před jedenácti lety by mě tato kacířská myšlenka ani nenapadla, ale když vidím, že tehdy voda spláchla domy, které nyní stojí na stejném místě, říkám si, kde je nějaké poučení?
Ovšem lidstvo je obecně nepoučitelné, takže je asi zbytečné
nad podobnými problémy meditovat. Jen je asi potřeba si uvědomit, že za mnohé
věci či katastrofy si můžeme sami, že mnohým věcem můžeme zabránit. Ať už
prozíravostí nebo poučením z událostí minulých. Je to jako s historií,
kdo ji nezná či nepochopil, musí si ji prožít znovu. Přírodě prostě neporučíme,
ten neúspěšný pokus máme již za sebou. Ovšem jeho následky si neseme dál.
Rozoraná pole, vykácené lesy, zanesené a nečištěné potoky a říčky. Necitlivé
zásahy do krajiny, vše pro daný okamžik. A trvalá tendence spoléhat na to, že
nás někdo ochrání, zachrání, pomůže….
Nu, a pak to nese tyto konce. Pokud se něco nekompromisně
nezmění, bude se to opakovat do aleluja. Tak to vidím....
Níže uvedené snímky jsou z nezáplavové oblasti,žádná řeka ani potok je nezpůsobil, jen voda z polí. Voda je prostě živel, ničí i tam, kde by to jeden nečekal, natož, když ji stojíte přímo v cestě
Níže uvedené snímky jsou z nezáplavové oblasti,žádná řeka ani potok je nezpůsobil, jen voda z polí. Voda je prostě živel, ničí i tam, kde by to jeden nečekal, natož, když ji stojíte přímo v cestě
Jsem podobného názoru !
OdpovědětVymazatA ten dům na kopci naštěstí už postavený máme :-)
Taky jsem na téma domů v záplavových oblastech přemýšlela. Problém těch lidí asi bude ten, že po první katastrofě přišli o všechno - kromě pozemku, byť zaplaveného a na nevhodném území. Pokud chtějí postavit dům znovu, už nemají na to, aby koupili pozemek jinde a tak jim nezbývá, než stavět na tom, co mají, a fatalisticky (a chybně) spoléhat, že se něco podobného znovu nebude opakovat. Jiná věc jsou ovšem nové domy a byty, které na takových místech staví developeři. Nechápu, že vůbec dostanou stavební povolení - a taky to, že to lidi koupí.
OdpovědětVymazatAno, to i chápu,ale i tak si myslím, že postavit dům na stejném místě je velký risk. Řekla bych, že až fatální:-)
VymazatO developerech a jejich investicích právě do záplavových oblastí ani nemluvím, to prostě nepochopím, stejně jako tu následnou koupi. Ale zdá se, že na osud věří opravdu velké množství lidí...
Máte pravdu, jenže: co lidi, jejichž jediným majetkem je právě ten dům nebo byt v dosahu vody? Nikdo jim ho nepojistí, nikdo ho od nich nekoupí, tak za co si mají pořídit ten nový na kopci? Tím spíš, že dnes k záplavám dochází i tam, kde historicky nebývaly - zhoršuje se retenční schopnost krajiny, sází se nevhodné a splachování půdy podporující plodiny atp. Čímž nezpochybňuji vaše konstatování, že kdo si vyjede na raftu na rozvodněnou řeku, je blb a měli by ho nechat utopit. Ale s tím bydlením to je prostě těžké. Markéta K.
OdpovědětVymazatJasně, je mi jasné, že jednoduché to není,ale vlastně jsem to popsala již v odpovědi výše. Chápu to, i chápu to, že někdy a někde tomu prostě zabránit nelze, ale někdy je ta obnova na stejných místech doopravdický hazard. Já bych prostě nedokázala stavět či rekonstruovat s tím, že je dost pravděpodobné, že mi to nějaká přívalová vlna pravidelně zničí či dokonce odnese...Myslím, že vždycky se dá najít nějaké řešení,ale třeba se mýlím.
OdpovědětVymazat