úterý 9. října 2012

Státní hymna

Rozhodně nepatřím k těm, co mají potřebu nějakým způsobem znevažovat státní hymnu, ba jsou i okamžiky, kdy mě její hraní i dojímá. Jsou ale i chvíle, kdy se mi z hloubi podvědomí dere na povrch nezapomenutelná scéna ze Samotářů a otázka zhulené postavy Jiřího Macháčka: „Co je to za muziku, to odněkud znám?“ mě dokáže odbourat i ve vážných okamžicích. Ovšem co mi státní hymna připravila včera ve škole, to jsem sama netušila, jak dokáže jeden ze státních symbolů polechtat bránici. Probírali jsme ji v rámci občanky a já náhle s překvapením zjistila, že někteří vůbec neznají její text. Jala jsem se ho tedy nejen zkoušet, ale i vysvětlovat. Samozřejmě jsme se nejvíc zadrhli na borechJ, jelikož borový les si pod tím představoval málokdo. To už spíš bobry, čímž mi hodinu skoro rozhodili, neb už jsem se tak dlouho nenasmála. Kupodivu problémem se stala i lučina, kterou znají jako sýr, ovšem představa nějaké louky je jim na hony vzdálená. V sadě skví se jara květ  nezdolali vůbec, musela jsem já. Pak jsme plynule přešli k autorům a tím pádem jsme se přes Fidlovačku dostali k ševcům. Už léta mě to nenapadlo, ale včera jsem měla nějaké vnuknutí a tak jsem položila záludnou otázku, kdo to byl švec? Nevěděli. Můj nevěřící výraz je natolik paralyzoval, že se pak několik jedinců hluboce zamyslelo a nejistě tuto jim vzdálenou profesi definovalo. S verpánkem a podobnými atributy jsem už samozřejmě neuspěla. A kupodivu, neuspěla jsem ani s pohádkou, kde nějaký švec vystupuje. Rozhodně tedy nezabrali na Pyšnou princeznu, po dlouhém přemýšlení padlo jméno Rumcajsovo. Tam jsem je zase dostala nečestným dotazem, odkud že Rumcajs pocházel. K  Řáholci jsme se ještě svépomocí dopracovali, k Jičínu ani náhodou. Domů si odnášeli úkol vysvětlit rčení, že Kovářova kobyla a ševcova žena chodí bosa. 
Ševče,drž se svého kopyta ještě kolektivně dali, ale ševcova žena byla nad jejich rozlišovací schopnosti. Jsem zvědavá na výsledek.     Budiž jim k dobru, že šlo o malé děti, o sedmáky, a že jsem se už tak dlouho nenasmála. Oni se mnou, byť je podezřívám, že mnohdy nevěděli čemu J.
   Nicméně, časy se opravdu mění. A hymna může být i veselá záležitost, aniž byste požili nějakou omamnou látkuJ. A švec se, chudák, ocitl na smetišti dějin. Už ho nikdo nezná a jak se pak má držet svého kopyta? J

                                          

7 komentářů:

  1. To mi zas sedmáci nepřijdou tak malí, aby tohle nevěděli. Asi o Vánocích nekoukají na pohádky co ?

    OdpovědětVymazat
  2. J,J, a bude hůře! U nás zdrojem podobného veselí, je už po dvě generace, k čemu slouží kohout na dvoře hospodářství? Přeci na okrasu:-)))!? Ale to je na dlouhé humorné psaní:-D Zkráceno i ve 24 letech to někdo neví.-)))A to žijeme na venkově:-(

    OdpovědětVymazat
  3. Nestačím se divit. Zkusím večer položit podobné dotazy osmileté dcežři, jsem opravdu zvědavá na její odpovědi.

    OdpovědětVymazat
  4. Blanko, to jste mě velice rozesmála...protože už prvňáci Vám na dotaz, jaká pohádka je jejich nejoblíbenější odpoví: "Kobra 11...Čelisti..."a tak dále, doplňte si. Tedy, ono to k smíchu moc není,že?
    Jinak, ono ke zmatení žáka stačí i to, že mu sdělíte, že naše hymna má 2sloky...a "nad Tatrou sa blýska" to asi nebude :D
    Jana

    OdpovědětVymazat
  5. V učebnici pro druhé třídy se píše, že "v sadě STKVÍ se jara květ". A není to překlep. stejně je to i ve vysvětlivkách pod čarou

    OdpovědětVymazat
  6. Tak jsem to vyzkoušela na svém synovi, čerstvém druhákovi.Na otázku,jestli ví,kdo je švec,odpověděl,no samozřejmě,ten,kdo dělá boty.

    OdpovědětVymazat
  7. Musím souhlasit s Blankou, že sedmáci už tak malí nejsou.
    Holt chybí četba, četba a ještě jednou četba. Ve střílečkách na pc moc ševců nenajdete. :-)

    OdpovědětVymazat