Rozhodně nepatřím k těm, co mají potřebu nějakým
způsobem znevažovat státní hymnu, ba jsou i okamžiky, kdy mě její hraní i
dojímá. Jsou ale i chvíle, kdy se mi z hloubi podvědomí dere na povrch
nezapomenutelná scéna ze Samotářů a otázka zhulené postavy Jiřího Macháčka: „Co
je to za muziku, to odněkud znám?“ mě dokáže odbourat i ve vážných okamžicích.
Ovšem co mi státní hymna připravila včera ve škole, to jsem sama netušila, jak
dokáže jeden ze státních symbolů polechtat bránici. Probírali jsme ji v rámci
občanky a já náhle s překvapením zjistila, že někteří vůbec neznají její
text. Jala jsem se ho tedy nejen zkoušet, ale i vysvětlovat. Samozřejmě jsme se
nejvíc zadrhli na borechJ,
jelikož borový les si pod tím představoval málokdo. To už spíš bobry, čímž mi
hodinu skoro rozhodili, neb už jsem se tak dlouho nenasmála. Kupodivu problémem
se stala i lučina, kterou znají jako sýr, ovšem představa nějaké louky je jim
na hony vzdálená. V sadě skví se jara květ nezdolali vůbec, musela jsem já. Pak jsme
plynule přešli k autorům a tím pádem jsme se přes Fidlovačku dostali k ševcům.
Už léta mě to nenapadlo, ale včera jsem měla nějaké vnuknutí a tak jsem
položila záludnou otázku, kdo to byl švec? Nevěděli. Můj nevěřící výraz je
natolik paralyzoval, že se pak několik jedinců hluboce zamyslelo a nejistě tuto
jim vzdálenou profesi definovalo. S verpánkem a podobnými atributy jsem už
samozřejmě neuspěla. A kupodivu, neuspěla jsem ani s pohádkou, kde nějaký
švec vystupuje. Rozhodně tedy nezabrali na Pyšnou princeznu, po dlouhém
přemýšlení padlo jméno Rumcajsovo. Tam jsem je zase dostala nečestným dotazem,
odkud že Rumcajs pocházel. K Řáholci jsme se ještě svépomocí dopracovali,
k Jičínu ani náhodou. Domů si odnášeli úkol vysvětlit rčení, že Kovářova
kobyla a ševcova žena chodí bosa.
Ševče,drž se svého kopyta ještě kolektivně
dali, ale ševcova žena byla nad jejich rozlišovací schopnosti. Jsem zvědavá na
výsledek. Budiž jim k dobru, že šlo o malé děti, o sedmáky, a že jsem se
už tak dlouho nenasmála. Oni se mnou, byť je podezřívám, že mnohdy nevěděli
čemu J.
Nicméně, časy se opravdu mění. A hymna může být i veselá
záležitost, aniž byste požili nějakou omamnou látkuJ. A švec se, chudák, ocitl na
smetišti dějin. Už ho nikdo nezná a jak se pak má držet svého kopyta? J
To mi zas sedmáci nepřijdou tak malí, aby tohle nevěděli. Asi o Vánocích nekoukají na pohádky co ?
OdpovědětVymazatJ,J, a bude hůře! U nás zdrojem podobného veselí, je už po dvě generace, k čemu slouží kohout na dvoře hospodářství? Přeci na okrasu:-)))!? Ale to je na dlouhé humorné psaní:-D Zkráceno i ve 24 letech to někdo neví.-)))A to žijeme na venkově:-(
OdpovědětVymazatNestačím se divit. Zkusím večer položit podobné dotazy osmileté dcežři, jsem opravdu zvědavá na její odpovědi.
OdpovědětVymazatBlanko, to jste mě velice rozesmála...protože už prvňáci Vám na dotaz, jaká pohádka je jejich nejoblíbenější odpoví: "Kobra 11...Čelisti..."a tak dále, doplňte si. Tedy, ono to k smíchu moc není,že?
OdpovědětVymazatJinak, ono ke zmatení žáka stačí i to, že mu sdělíte, že naše hymna má 2sloky...a "nad Tatrou sa blýska" to asi nebude :D
Jana
V učebnici pro druhé třídy se píše, že "v sadě STKVÍ se jara květ". A není to překlep. stejně je to i ve vysvětlivkách pod čarou
OdpovědětVymazatTak jsem to vyzkoušela na svém synovi, čerstvém druhákovi.Na otázku,jestli ví,kdo je švec,odpověděl,no samozřejmě,ten,kdo dělá boty.
OdpovědětVymazatMusím souhlasit s Blankou, že sedmáci už tak malí nejsou.
OdpovědětVymazatHolt chybí četba, četba a ještě jednou četba. Ve střílečkách na pc moc ševců nenajdete. :-)