Nechci tady žít

 Po páteční zbytečné a nudné přednášce byla sobota ve znamení skutečně vzrušující a podnětné diskuse. Klasická sinusoida. Ovšem dnešní vzrušení bylo zároveň i depresivní a děsivé. Člověk, který má detailní přehled o české drogové scéně a navíc i o variabilních českých zákonech, nám zase umožnil víc nahlédnout pod pokličku. A jelikož nevědomost je krásná, po nových zjištěních se rapidně prohlubuje již dlouho probíhající deprese z naší životní reality.
  U nás se totiž nic neřeší, naše vláda nemá zájem legislativně se mnoha problémům postavit. Začněme legálními drogami, které jsou běžně přístupné i malým dětem, které ale už neexperimentují, jako kdysi třeba i my. Oni jsou dnes pravidelnými uživateli!!! LTak, zatímco ještě naše generace si na základce někde bafla za stromem a měla pocit něčeho zakázaného, dnes - cituji- patnáct procent dětí v páté třídě pravidelně kouří a pije.

V deváté samozřejmě dvakrát tolikL. Když to děcko přepískne a skončí na záchytce, opět se nic neděje, nikdo za to nemá žádnou odpovědnost, dokonce ani rodiče. Stát to vědomě neřeší, protože kdyby se odečetly peníze, které propijí a prokouří děti do patnácti let,Lšlo by o hodně velké peníze. No, není to k pláči?

Neexistuje u nás registr přestupků, přestupky nikoho nezajímají, nikdo je neřeší a tak nám postupně narůstá kriminalita.   Pití a cigára se dětem prodávají naprosto běžně, ba dokonce číšníci mají jakési neoficiální příkazy, prodávat všem, bez ohledu na věk. A i když narazíme na viditelně namazaného pubescenta, nemáme žádné pravomoci, dokud ho přímo nepřistihnu, že si to kupuje. A i když je jak slíva, nic se s tím nenadělá, neb nebyl za ruku přistiženL.

Když jsme před pár lety převzali nějaký funkční australský model, který mohl omezit minimálně výrobu drog z léků, tak to zase stát rychle zrušil, neb si někdo vymyslel, že kontrolou, kdo ty léky kupuje, omezujeme lidská práva!! 

 Ve skutečnosti jde samozřejmě o silné lobby, ať už farmaceutické, tabákové, alkoholové a já nevím jaké, na které naši, v tomto směru velice flexibilní politici velmi, ale velmi dobře slyší, a všem těmto skupinám se u nás proto dobře daří. Stejně tak dobře se daří těm, co sem posílají prošlé potraviny, které se tady sní, pak se to zapije pančovaným alkoholem, který si tady kupují už devítileté děti, případně si šlehnou něco vyrobené z lehce dostupných léků.

To tady nikdo řešit nebude, neboť u nás jde hlavně o peníze a na ty naše vláda slyší. Takže se nic nemění a všem těm lobbistům se tady vede dobře. Dobře se tady nevede jen té minoritní skupině naivů, která chce dodržovat nějaká pravidla, ale dodržujte pravidla v džungli! L

  Pak někdo zaplatí nějaký obolos na grant na školení, kde se my, ubozí pedagogové, učíme, jak s tímto molochem bojovat. A to jen v případě, že máme kliku a nemáme ve škole azbest, protože pak rázem nemáte kde učit, a nikdo to zase neřeší. Proč? Protože by musel ukázat na konkrétní zodpovědnost a střílet do vlastních řad se nedělá. Pro jistotu. Co kdyby to chtěl někdo vrátit.

 Tak tedy, my, neazbestoví kantoři, si na takovém školení jen potvrdíme si, že to nejde, že nemáme žádné pravomoci, a jen je nám špatně, když se natvrdo dozvíme, co sice víme, ale běžně raději vytěsňujeme.

Prostě, tady u nás to nemá cenu a já tu nechci žít. Nechci žít v zemi, kde hajzlové a peníze pořád vítězí nad slušností a pravidly. A o nějaké lásce a pravdě se vůbec nedá ani uvažovat, natož mluvit.