Králova řeč

Jelikož jde o historický film, lákala mě Králova řeč už dlouho. A nyní na ni konečně došlo:-) Vzhledem k tomu, že jsem měla i odbornou společnost, těšila jsem se na nevšední zážitek s komentářem, kterého se mi tedy i dostalo. Vždycky ráda historické filmy rozebírám a to většinu lidí nebaví. Spokojí se s komentářem, že je se film buď, líbil nebo ne a tím to hasne:-)
O situaci kolem Jiřího VI. jsem sice ledacos věděla, ale i tak mě v něčem film překvapil. Třeba tím, jak Wallis se svým královským nápadníkem cvičila. Že to byla potvora, to jsem věděla, ale tak nějak jsem tomu dávala punc romantické lásky. A vida, všechno je jinak. Což ale pro film není vůbec podstatné: -). Příběh Královy řeči je v podstatě chronicky známý a tak předvídatelný, že se i vtírá podezření, že historické kulisy jsou tu jen jakýmsi podbarvením charakterové studie problematického dětství, týraného dítěte, otcovského komplexu, odpovědnosti, morálky či lásky. Ale i kdyby, tak historické okolnosti jsou tu zachyceny velmi dobře. Hlavní postavou je podle mého spíš královna matka, kterou Angličani právem takřka nekriticky milovali až do jejího pozdního věku, ale příběh je o koktavém králi. Pro Colina Firtha mám slabost od jakživa a ani tady nezklamal. Setkání Jiřího a jeho dvorního logopeda Lionela je silný a skvěle zahraný příběh, i když si nejsem jistá, zda by bez oscarového šílenství vzbudil takový zájem. Ale mně se líbil.

.