Karel Škréta

  Dnes trochu veseleji. Respektive, zafušuji si do umění. Vyrazili jsme dnes na výstavu Karla Škréty. A jelikož se koná ve dvou jízdárnách, vyčlenili jsme si na ni skoro celé dopoledne. Jako první přišla na řadu Jízdárna na Hradě. Davy turistů naštěstí mířily k sídlu našich králů a paradoxně i prezidentů, a tak jsme mohli v klidu a pohodě vychutnávat uměleckou atmosféru barokních obrazů. V hojivém přítmí výstavního sálu panovala opravdová pohoda. Poté jsme se přes Hrad a Svatováclavskou vinici přesunuli do bodu B, kde nás ve Valdštejnské jízdárně čekal zbytek akce. Pravda, tady už byla trochu nevrlejší šatnářka, ale už jsme tady byli a tak víme, že omladinu mezi obrazy asi moc nemusí. Asertivně jsme tu šatnu vstřebali a znovu se ponořili mezi Škrétovy obrazy. Pravda, většina z nás už cítila trochu únavu, jeden by neřekl, jak takové pozvolné popocházení mezi monstrózními plátny probudí spící svaly na nohou a na zádech. Přesto jsme nic nevynechali a s vědomím, že výstava nám měla podat nový komplexní obraz historického a duchovního vývoje českých zemí v historické éře, jejíž výzkum byl v minulosti těžce ovlivňován ideologickými stereotypy (citace z prospektu), jsme se rozpustili na Malé Straně. A jelikož počasí jen podtrhlo příjemný zážitek, lze suše konstatovat, že šlo o hezký den. A výstavu vřele doporučuji:-)