Divoký východ

To je všude informací o tom, jak podraží, co bude stát víc peněz, kde se musíme uskrovnit, na co nebudou peníze….Ještě nikde jsem nečetla, kdo je za současný neuspokojivý stav zodpovědný a jak se jejich odpovědnost bude řešit. Odpověď je v podstatě nasnadě. Neřeší se, to se nehodí do krámu. Pak se kdekdo diví, že česká společnost je pořád v takové blbé náladě.
Já se třeba nedávno podivila nad zveřejněnými odměnami na ministerstvu školství. Sto tisíc pro nevzdělanou asistentku, asi za to, že je se svým šéfem více než zadobře, mi přijde v chudičkém školství přeci jen kapku přes čáru. „A to je jen špička ledovce, kterou náhodou odhalili,“ vysvětlili mi doma s jasným odkazem na to, že jsem blázen, když se podobným praktikám ještě divím. Takže jsem vzápětí svůj rozhořčený údiv přehodnotila. Nemá smysl se rozčilovat, škodím tím jen sama sobě.
Možná bych měla sepsat nějaký manuál, jak přežít v současné české společnosti, kde jsme plynule s krátkou přestávkou přešli z jedné totality do druhé. Ideologickou totalitu hbitě nahradila diktatura ekonomická. Respektive tupě ekonomická arogance. Ale to by asi neprošlo cenzurou, která se také vrátila v plné parádě, odpočinutá a s novými fígly, tak nemá cenu se o něco snažit.
Fakt jsem rozladěná. Někdy se cítím trochu jako prozřelí komunisté. Ti také zpočátku systému asi věřili. Stejně jako já po fingovaném sametu. Jenže věřit se nevyplácí, to už bych i já mohla vyprávět. Zřejmě bych ale v manuálu musela používat plno vulgarismů, protože popsat současnou situaci slušně prostě nelze.
V současnosti není slyšet nic jiného, než jak se bude zdražovat. Když se nad tím zamyslím, pak to slyším už od devadesátého roku. A pořád nikde nejsou výsledky. A pak se vyprsí véčkař Bárta se svým prohlášením, jak rozdal stotisícové odměny a nestydí se za to. Modrý sociální demokrat Březina si poletuje na nějakou služební cestu první třídou. A další a další zprávy, které vnímám jako výsměch těm, co stát- opět všemocný-šetřit nutí. Jo, to se to šetří, když musí jiní. Nechci to tady rozpitvávat do detailů, prostě závěr je jediný a pro moji pravicovou duši velmi špatný. Je to tu stejný jako za soudruhů. A to je hodně smutné konstatování.