Původní význam slova

 Nechodím moc do tělocvičen, raději cvičím sama, ale čas od času to na mě přijde a pokusím se

i nějaký organizovaný pohyb. Nejčastěji samozřejmě padne volba na nějaké letenské zařízení, protože potácet se vyčerpaná a upocená městem už ve svém věku nehodlám. Stejně jako využívat tamější sociální zařízení, proto mi vlastně nic jiného než Letná nezbývá.

Zrovna nedávno se znovu vrátila vize začít cvičit pod odborným dohledem a za využití nejmodernějších technologií. Ukázalo se, že to nebude tak jednoduché, jak tomu bývalo kdysi. Hned při zápisu mě zaskočila žena otázkou, zda mám registraci.

Otázka mi připadala dost nelogická. Jdu sem prvně, chci to vyzkoušet, nechci se nijak vázat, natož pak registrovat.  Je to nutné?

Nechápavě ke mně vzhlédla od monitoru počítače, zjevně jsem ji dokonale zaskočila. Chvilku bojovala s nutkáním nabídnout mi variantu cvičení v domově důchodců, ale poté mi s naučeným úsměvem vysvětlila, že bez předložených dokladů a telefonního čísla si prostě na jejich strojích nezacvičím.

Chtěla jsem s ní vést diskusi, ale pro tento případ bylo děvče dokonale natrénované.  Prostě mě dokonale asertivně odpálkovala.

„Příště si vezměte občanský průkaz,“dodala ve snaze vylepšit celkový dojem, což se jí rozhodně nepodařilo.

„Nevezmu,“ dupla jsem si jako malé dítě.

„ A samozřejmě potřebujeme telefonní číslo, mailovou adresu a číslo účtu,“ dodala další pro mě nepochopitelné požadavky.

Chtěla jsem to vyzkoušet jinde, ale zase tolik možností nebylo. Co fungovalo kdysi, už dnes dávno slouží k jiným účelům. Místo tělocvičny, na kterou se ještě matně pamatuji, je nějaká večerka.

„Bez vašich nacionálií vás prostě nemohu zapsat,“ vysvětlovala mi jiná anorektická recepční, která už zjevně v asertivitě dosáhla vyššího levelu než ona předchozí. „Musíme vás mít v systému, abyste u nás mohla cvičit.“

Pochopila jsem, že možnost jen tak si odskočit anonymně si zacvičit už dávno neexistuje. Bez registrace jste prostě dokonale out. Velký bratr musí vědět, jak trávíte veškerý svůj čas, i ten v tělocvičně.

I když, pojem tělocvična je už také zjevně archaický. Cvičí se ve studiích, případě v nějakých sálech. Do tělocvičny chodí snad už jen Sokolové.

Dá se to pochopit. Sledujeme současnou on line realitu, není se vůbec čemu divit. Ostatně něco podobného se děje v mnoha dalších oborech, nejen při údržbě vlastního těla.  Na filmy se chodí do multiplexů nikoliv do biografu. Můžete jít na zimní stadion nikoli na kluziště. Lze být in nikoli docela obyčejně něco vědět.

Ano,být in je dost zásadní. Sice na to lze velmi úspěšně napasovat ideologické: kdo chvíli stál už stojí opodál, ale to už je zjevný archaismus. Nevím, zda je to jen můj dojem, ale rozhodně jde o zásadní změny.  Ani byste nevěřili, jak moc velký údiv může vzbudit obyčejné, naprosto ryze české konstatování. Bez módních anglikanismů.  Co se týká třeba zdravého životního stylu, tak můžete všechno, od life healthy až ke koučinku. Tedy krom jediného, zdravého selského rozumu.

 Dobrat se původního významu některých obratů opravdu není jednoduché, někdy je to dokonce skoro nemožné.

Ne, že bych to nějak zásadně kritizovala. Často podobným trendům sama propadám, alespoň v některých oblastech se snažím jít s dobou. Jenom mě občas napadá, jestli by se neměl, alespoň někde, zachovat původní význam slova či aktivit, aby se učinilo zadost tradičnímu zařazení jazyka mezi živé komunikační prostředky.

Pokud by z toho někdo vyvozoval, že je rozdíl mezi cvičením v tělocvičně či v galerii, má naprostou pravdu. Zatímco propocená trika do sokolovny či tělocvičny patří, do galerie se mi tak úplně nehodí. Tam spíš vidím obrazy či nějakou kulturu. Nebo, další posun významu slova, i obchody. Jen to cvičení mi tam moc nejde. Ale nepohoršuje mě to. Jen udivuje.

Někteří z nás pak z údivu nevyjdou. Zaskočí je každá nová reklama či zásadní obrat v terminologii.  V zásadě je to jen marginálie.  Ale naprosto signifikantní pro dnešní dobu. Nebo alespoň pro její obrazJ. 

Jdu si vydechnout do letenské sokolovny. Některé tradice se prostě nemají měnit.