Žijme zdravě

Mravokárcům i průkopníkům všeho nového se to velmi snadno řekne- žijte zdravě, starejte se o své tělo, o zdraví své i svých blízkých. Mnozí se o zdravý životní styl snaží celý život. Jenomže co je vlastně správně? Když věříte módním trendům, můžete si mnohdy paradoxně spíš ublížit.  Slyšela jsem vyprávění o módě hliníkového nádobí, které přišlo někdy v polovině minulého století jako největší a nejzdravější hit současnosti. Dneska ten, kdo jí z hliníku, je vnímám za dobrodruha nebo sebevraha. Pořád vás zahlcují nějaké metody, které jsou zaručeně nejzdravější, aby se o chvíli později objevilo, že to vlastně škodí a běda těm, kdo podobnou věc užívají. Vlhčené ubrousky pro děti z poslední doby jsou toho zářivým příkladem. Není nijak vzdálené období, kdy se o nich mluvilo jako o revoluci v péči o děti, maminky se předháněly v superlativech. Dnes se objevuje zjištění, že vlastně svým dětem hodně, ale hodně škodíme, když je tímto balíčkem agresivních chemikálií otíráme.

Každý z nás by jistě mohl uvést řadu podobných příkladů, kdy se pohled na zdravé využití dané věci změnil nikoliv nenápadně, ale úplně o sto osmdesát stupňů. Markantní je to samozřejmě ve stravě, která se často tváří zdravě, dietně či kdoví jak ještě, ale pokud nemáte dobrý zrak, abyste si přečetli brutální složení, můžete si naivně myslet, jak zdravě se stravujete a přitom je to jeden hřebíček do rakve za druhým.

Nedávno jsem slyšela zajímavý názor o hodnotě současného „nákupního koše.“ Stravujeme se prý jako ve válečných časech. Rozdíl je samozřejmě v množství a pak v tom, že tomu holdujeme nadšeně, dobrovolně a v jakési mylné představě, že tím žijeme zdravě. Mám na mysli všelijaké náhražky, přes margarín místo másla, krabicovou bílou vodu místo mléka až k dalším sofistikovaným náhražkám masa, salámu a dalších poživatin. Pravdou je, že stačí jednou projít Bílou, kde to zejména v pátek odpoledne vypadá jako před ohlášeným vypuknutím hladomoru. K pokladnám se blíží uštvaní lidé s plnými koši potravin. V drtivé většině náhražek.

Odborníci na životní styl jsou tu samozřejmě od toho, aby nám otvírali oči a vyváděli nás z tmářství naší nevědomosti a chybných úsudků ohledně našeho zdraví. Ale neměli bychom zapomínat na klasický selský rozum a na ověřené metody našich předků. Ty skutečně funguji.

Nezříkám se studia knih současných zdravovědců, psychologů či jiných vědátorů, ale už dávno jsem pochopila, že jde o hlavně o módní vlny, které často odezní a jsou přelity vlnami silnějšími. Pokud je to přímo tsunami, pak logicky vydrž déle a trvaleji ovlivní většinové mínění, ale málokdy jde o vliv trvalý. Vzpomeňme na špenát, kdysi dávno vnímaný jako nenahraditelný zeleninový leader v oblasti železa, dnes spořádaně zařazený do zástupu ostatní kvalitní zeleniny.

 Dnes je hitem doby bio. Měli bychom jíst a žít stoprocentně bio. Tedy, je to tak trochu objevování Ameriky, jenomže vymyslet něco nového se nedaří každý den, tak se prostě recyklují staré dobré osvědčené metody. Naši předci automaticky jedli vlastní vypěstovanou zeleninu a ovoce, aniž by asi tušili, jak by byli na počátku jednadvacátého století in. Problém dneška je spíš v tom, že ne každé bio je opravdu bio a často je i fiktivní nálepka bio jen záminkou k tomu, jak zboží co nejvíce předražit.

Ráda bych třeba jedla bio, ale jak mohu věřit tomu, že mi někdo opravdu bio nabízí? A navíc, co když se za čas stane bio chybným vývojovým směrem, jako se to stalo třeba?

Moje štěstí je asi v tom, že nepodléhám módním trendům. I v době největší slávy margarinu jsem i přes masivní tlak v duchu hesla, že kdo nejí Ramu, jako by ani nebyl, zůstávala věrná máslu. A z bia uznávám už roky jedině Bio kino na LetnéJ.

Abych ale nebyla nějak špatně pochopena, můj fejeton není myšlen jako kritika konzumentů Ramy, to v žádném případě. Měl by spíš být zamyšlením nad tím, jak je pojem zdravý životní styl relativní a jak se názory na to, co je zdravé a co není, radikálně mění. Pokud se to týká špenátu a jeho hodnoty železa, je to spíš úsměvné. Pokud nám někdo prezentuje vlhčené ubrousky pro děti div ne s nálepkou bio a poté se zjistí, že jde o takřka časovanou chemickou bombu, je to na pováženou. A to nemluvím o nápojích, lécích, musli tyčinkách a desítkách dalších super bio zdravých věcí.  Prostě není bio jako bioJ a ne všechno, co se tváří jako zdravé tím v reálu doopravdy je.  Nejvíc zdravý je prostě starý dobrý selský rozum, na který se ale nezdravě a ve velkém zapomínáJ