Středověký lov

Setkání s panem profesorem Žemličkou jsme si přály dlouho. A jak už to tak chodí, když si něco dlouho přejete, realita je pak úplně (trochu) jiná. Tak předně,  byly jsme  "vystěhovány" z multimediálního centra. Tam byla komerčně zajímavější akce. Nezbylo tedy než vzít za vděk učebnou. Je to tedy sešup, neřku-li degradace. Od našeho idealistického nápadu scházet se v kavárnách, kde budeme se sklenkou vína debatovat nad kontroverzními tématy naší historie, končíme ve třídě v lavici:-( se sklenkou citronády (rozuměj vody z kohoutku s erárním citronem).    Pak ještě to tradiční napětí, zda pan profesor dorazí, jestli nás tady v tom temném podzimním sídlišti najde a jestli vůbec přijdou hosté? 
Přišli. Všichni a v poměrně hojném počtu. I pan profesor to v proseckém labyrintu našel. V sedm tedy mohly vypuknout naše již tradiční historické Hovory, tentokrát na téma nikoli kontroverzní, leč i tak velmi zajímavé. A poctili nás i významní hosté, kteří se profesně věnují hlavně dvacátému století. Pan profesor prostě táhne. Vyprávět umí zajímavě, takže jsme si zalovili ve hlubokých středověkých lesích. Buď s knížetem Oldřichem, který si po lovu rád pochutnával na kančích ocáscích, které mu neopakovatelně pekl jeho kamarád Šebíř. Pekl je tak výborně, že za svoje středověké master chef obdržel biskupský úřad. Nu, kamarádíčkování kvetlo už ve středověku. Oldřich navíc jako bonus v lese "ulovil" i vnadnou Boženu,takže se nelze divit, že lov byl jeho velkým koníčkem. Nešlo nezmínit velkého smolaře z rodu Přemyslovců Jaromíra, který sice přežil kastraci i oslepení, ale nakonec skončil probodnutý na prevétu. Patrně někdy po lovu. Padlo jméno i prvního českého krále Vratislava či jednookého krále Václava, který s velkou oblibou lovil kolem Křivoklátu. Prostě, lovy ve středověku nebyly vůbec nudnou záležitostí. Stejně jako naše včerejší Hovory, které se blíží do svého čtvrtého finále. Již tedy máme "letitou" tradici. A v listopadu, jak jinak, revoluční dění, tedy zpátky do dvacátého století a ke kontroverzním tématům.  A snad už zase v multimediálním centru (rozuměj v knihovně:-))