„To je víc informací, než potřebuji znát“, říká jeden můj
kamarád v okamžiku, kdy míra sdělení mířících k jeho pozornosti
překračuje únosnou mez. Je v podstatě jedno, zda jde o věci pracovní, osobní,
intimní nebo prostě jen docela obyčejně zbytečné. Jsou to klasické nevyžádané
informace. IT technika pro ně má dokonce vlastní termín, jde o spam. Ovšem
takovým spamem jsme zahlcování dnes a denně, ví c a více. Počínaje reklamou
v poštovních schránkách, přes klasický mailový spam až k nevyžádaným
radám a informacím. Do toho plno nevyžádaných telefonátů, které vás ještě navíc
informují o tom, že jejich nevyžádanost bude monitorována. Někdy je situace
taková, že vzít telefon s neuloženým číslem znamená koledovat si o
nevyžádaný rozhovor. Představuji si ti chudáky spojovatelky, kterak trpělivě vytáčejí
jedno číslo za druhým (a tím jednoho člověka za druhým) a napjatě čekají, zda
se s nimi někdo bude bavit či zda je rovnou pošle k čertu. Zkusila jsem taktiku vlídnosti, nechci jim
rovnou nadávat, protože každý se nějak živit musí. Jen mi to připadá, že podej
prst a šup, už chtějí celou ruku. Jako by tím těch hovorů přibylo a přesto že
je utnu hned v zárodku, volají zas a znova. Jakoby měli nějakou kontrolku,
tady se mi dostane celkem vlídného odmítnutí. Protože kdo by jim na ty jejich
nevyžádané nabídky mohl skočit? Asi také někdo, proto je toho taková záplava,
ale je to záplava nesmírně únavná. Prostě takový společenský spam, který se na
nás valí ze všech možných stran. A je
umění se s tím nějak vyrovnat. Jak? Na to bych asi potřebovala nějakou
vyžádanouJ
radu.
Žádné komentáře:
Okomentovat