Dnes to, myslím, ani jinak nejde. Ke svátku matek čtení o mamince. Možná ani ne tak čtení, jako o návrat k něčemu důvěrně známému. Seifertovy verše jsou většinou všem důvěrně známé. Je to takové půvabné připomenutí minulosti, ale i přítomnosti. S přijatelnou dávkou sentimentu. Taková nostalgie. A ta někdy k svátkům patří. I k tomu, který u nás v Čechách zavedla Alice Masaryková a který za minulého režimu prohrál v nerovném souboji s MDŽ. Nyní už mohu slavit všechny, jak ženy tak i maminky. Dneska je to ale o maminkách, tak hezký svátek matek
( respektive maminek:-).
A stále se dá soutěžit o dva lístky na Svět knihy:-)
Znám jí dobře. Jsou to něžné verše. Vyvolávají ve mě nostalgii po časech, kdy maminky chodily v zástěrkách, štepovaly ponožky a čekaly doma s obědem v troubě... ( Libuška Šafránková takovou maminku moc hezky zahrála v Obecné škole.)
OdpovědětVymazat