pátek 9. května 2014

Válečný lásky čas

   Květen v sobě skrývá zajímavý kontrastní rozpor. Je měsíc lásky, ale všude v éteru se to hemží válečnými odkazy, filmy a vzpomínkami na válku, takže na tu avizovanou lásku zbývá vlastně jen ten první máj a ještě se o ni dělí s prací.
 Do toho ještě ona pevně zakotvená pověra, že v květnu nemají být svatby, neb svatba v máji značí máry, pak toho prostoru na lásku a romantiku opravdu mnoho nezbývá. Když se k tomu přidá invaze zmrzlých, kteří v půli měsíce srážejí k bodu nula jak teploty, tak náladu (tu láskyplnou obzvlášť), pak je až s podivem, že si květen svou pověst měsíce lásky bez problémů drží. Ba dokonce vítězí i nad slavným Valentýnem, který vytrvale  plíživě ovládá i české zamilované páry. 
Leč květen a polibek pod třešní zatím v širším povědomí stále vede a to i přes všechna válečná výročí.
 On si konec války samozřejmě svoje oslavy zaslouží, ať už jde o Pražské povstání, osvobození Plzně či kapitulace jako taková nebo osvobození Prahy. To nikterak nezpochybňuji, ba naopak, aktivně podporuji a ctím. 
Pravda, po tanku číslo 23, kterým nás krmili celé dětství, dnes už nikdo ani nevzdechne a ve vojenském muzeu v Lešanech, kde nyní sídlí, ho děti obcházejí jen jako narůžovělou raritu a nechápou, co je to za barevný tank? Šeříky jsou letos už odkvetlé, takže asociace s házením čehosi na sovětské tanky se vytvářejí úplně jiné, což ale víc odbočuji do jiné doby, která zdaleka není květnová a kterou nyní nechci akcentovat.
    Chceme-li zůstat u láskyplné květnové pověsti, pak je spíš na místě připomenout svátek matek, který se nám mílovými kroky blíží a oslavuje lásku mateřskou.
 A pokud bychom chtěli důrazně propojit lásku romantickou a válku v našich květnových výročích, pak jistě stojí za připomenutí šestý květen, kdy se převážely ostatky Karla Hynka Máchy na Vyšehrad, což se stalo velkou demonstrací proti nacismu. Největší český romantik v boji proti okupaci. Láska a válka v zásadním kontrastu. Květnovém. Prostě začátek května to tak má, všechno v jednom pytlíčku...J.
   Nejlepší proto asi je se líbat pod kvetoucím stromem , pak si jít někam připomenut konec války, skočit do kina na válečný film a cestou domů koupit květinu pro maminku. A cestovat nejlépe metrem, které kdysi vzniklo právě na počest květnových výročí. …
V květnu je toho prostě mnoho, takže díky bohu za volné dny...J.

4 komentáře:

  1. No jo, ale když se nemám s ký líbat....

    OdpovědětVymazat
  2. Pak zbývá jen ten válečný film:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Kdo nemá koho, může z lásky líbat sám sebe...... Občas je to také potřeba, mít se rád. Moc pěkný článek, Jitko

    OdpovědětVymazat
  4. Ano, umět mít se rád je potřeba,ale i umění. Právě jsem doposlouchala Čtyři dohody, tak mi to tak samo naskočilo:-)
    Děkuji za milý komentář a přeji hezké květnové dny:-)

    OdpovědětVymazat