Ještě jsem se nechytla

Nejsem tedy zarytý bojovník proti změně času, jakým býval blahé paměti pekař Pecka. Ba v zimě, když přibyde hodinka k delšímu zachrupnutí, žádné velké problémy nevidím. Ale nyní mi ta hodina chybí. Je to k nevíře, co jedna hodina udělá s mým už tak pochroumaným biorytmem. Večer nemohu usnout, ráno vstát a přes den silně připomínám mátohu. Jsem vláčná a roztržitá. Dnes jsem odnášela špinavé utěrky do prádla a bezmyšlenkovitě jsem je umístila do odpadkového koše. Pak jsem řádila nad tím, kdo je tam dal. Naštěstí jsem se upamatovala, jinak bych se asi zlobila doteď. V bazénu jsem si svědomitě vyzvedla klíček, abych si ve skříňce pečlivě uzamkla veškeré cennosti, se kterými si troufnu na sportoviště vyrazit. A pak jsem nechala vrátka dokořán a hrdě odkráčela do chlorovaných vln. Naštěstí mě nikdo o nic neobral, asi narvanou otevřenou skříňku považovali za skrytou kameru nebo nějaký jiný fikaný test plavecké poctivosti. Prostě mi ta hodina chybí, nic nestíhám a jsem jak praštěná.Takové jarní odnikud nikam. Doufám, že se to o víkendu konečně spraví.Týden s časovým deficitem bohatě stačil. A letní čas bych zrušila. V tom jsem za jedno s Medveděvem.
A myslím to vážně, žádný apríl:-)