A jako beránek jsem byla já. Díky exodu mnoha Pražanů jsem zažila pár dní příjemného ticha. Samotnou mě překvapilo, co se mnou taková tichá lázeň udělá. Jsem pak opravdu jako beránek. Jen jsem zvědavá,jak dlouho mi to vydrží. Ale terapii tichem musím absolvovat častěji. Je to báječné.
Přeci jen má život na venkově, kam názor některých Pražanů řadí i malá města třeba i o velikosti sedmdesátitisícového Kladna, jisté výhody. Bydlím na jednom velkém sídlišti a přesto mé uši netrápí kakofonie automobilového šílení a jen zřídka do toho klidu zasáhne nějaká krátkodobá úprava bytu. A nad tím vším zní zpěv ptactva a sem tam někdy omladiny našich snědých spoluobčanů. Ale musím přiznat, že někdy je to i pěkné. Tedy, ptáci zpívají pěkně stále. :)
OdpovědětVymazatKdybych kvůli sportu nemusel do Prahy každý týden, tak bych častým návštěvníkem Matky měst nebyl. Tak přeji ty tiché lázně co nejčastěji.