Nálety koncem války, které na Valentýna v roce 1945 zničily část Prahy, se budou připomínat zítra. Nejde o kulaté výročí, tak to možná mediálním světem ani neprojde.
Mně to ale nedá, nepřipomenout ten temný den, kdy si Američané údajně spletli Prahu
s Drážďany, kam mířili s cílem totální destrukce. A cestou si odsypali nad Prahou několik ničivých bomb.
To byl tedy tehdy svátek zamilovaných.
Běžně se posílají přáníčka, srdíčka, sladkosti. Je to americký svátek, takže je to ironie osudu, že k fatálnímu americkému omylu došlo zrovna 14.2.
Sejmuli tady Karlovo náměstí a Emauzy, Vinohrady, Vršovice, Vyšehrad, Nusle, Palackého most ( ten asi nejvíc) a mnoho dalších částí Prahy.
Zemřely stovky lidí. Mě vždycky nejvíc šokoval fakt, že asi třicet lidí zmizelo jakoby úplně, nebyli nalezeni. A skoro po třiceti letech, někdy v sedmdesátkách, dělníci objevili ty jejich kostry. Nálet přežili, ale pak se nemohli dostat ven. Udusili se nebo prostě zemřeli hladem
v zasypaném krytu, který nikdo nevyhrabával.
Zmizela synagoga na Vinohradech, Emauzy...
Díru na Rašínově nábřeží zaplnil až Tančící dům v devadesátých létech.
Takže dost drsný valentýnský omyl, myslím si.
Žádné komentáře:
Okomentovat