Slyšela jsem jakýsi dialog o tom, že ti, co nebydlí ve vyloučených lokalitách, se samozřejmě mohou tvářit empaticky, mluvit o souznění, soužití a dalších hezkých věcech.
Z bezpečí svého pohodlného a bezpečného bydliště. Jakmile tam bydlíte, začne se vás to týkat, mluvíte najednou jinak.
Něco na tom asi bude, vybavuje se mi jedna dávná politická akce, kdy se ministr vypravil kamsi do Chánova, aby ukázal, jak se tam hezky žije. Na místě pak zjistil, že to tak úplně jednoduché není a že z luxusu vládních vil se věci jeví trochu jinak.
Sousedka, dokud ji několikrát neokradli, také dlouho tvrdila, že je vstřícná a empatická ke všem, ale pak nějak nemohla určité společenské skupině přijít na jméno. Když si to soužití zažila na vlastní kůži.
Pak jsem někde viděla virální video ministra Rakušana, jak z pražského pohodlí vyjíždí vysvětlovat lidem v Karviné, že tady v Praze to děláme dobře a že oni jsou pomýlení.
Z toho, co kolovalo na sociálních sítí a bylo k vidění, šlo vysledovat, jak totálně odlišné světy to jsou.
Ani z jedné strany jsem nevnímala snahu o pochopení situace toho druhého.
Minimálně u ministra bych to ale očekávala.
A to je vlastně reálné potvrzení toho náhodně vyslechnutého rozhovoru. Všechno vidíme ze svého úhlu pohledu.
Což je v privátní oblasti logické.
Politici by ale asi měli nahlížet z vícero úhlů pohledu.
I v běžném životě je dobré vykouknout ze své bubliny. Často pak zjistíme, že všechno je jinak.
Objevila jsem to i ve školství, tu poměrně obrovskou selekci v úrovní a přístupu ke vzdělávání a vzdělání jako takovému. Naivně jsem si myslela, že nic takového neexistuje. Nebo existuje, ale ne v takové míře. Moje nahlédnutí do jiných sfér bylo překvapivé, šokující a vlastně i docela bolestné.
A s velkou pokorou se vracím do své bublinky. Stejně jako ministr "bydlím jinde" a to soužití neumím.
On by sice měl, je ve veřejné funkci, ale to je zase jiný příběh. Dnes je to o tom, jaké to je, když si tu mediální frazeologii, že všechno jde, zažijete na vlastní kůži. A nejde jen o politiku, korektnost, vyloučené oblasti či školství
Stejné je to v mnoha dalších oblastech. V pracovních příležitostech, výdělcích, dostupnosti zdravotní péče, kupříkladu...
Najdeme to ve vztahu k menšinám, k odlišnostem, k slabším, k cizincům atd.
Prostě když "bydlíte jinde," v klidu a pohodlí, lze hlásat velké pravdy o toleranci, empatii, soužití.
Dokázat to v reálu, opravdu to žít, to už je opravdový majstrštyk.
Žádné komentáře:
Okomentovat