Únor si v posledních
letech klade ambice být měsícem lásky. To díky svátku svatého Valentýna, který aktivně
přebíráme z Ameriky.
Pravda, takovou razanci jako patetické americké oslavy u nás
nemá, ale pozvolna se prosazuje
a minimálně prodavači
květin pociťují jeho rostoucí oblibu. Ono není úplně od věci si uprostřed zimy
pustit do duše trochu romantiky, osvěžit vztah květinami či si zajít na
sváteční večeři.
Líbat se u Máchy jde také, ale to víc patří ke květnovým
radovánkám, které jsou naopak vnímány jako typicky české.
Co je typicky jaké, české nebo americké, si nekladu za cíl
definovat, mým cílem je najít nějakou uchopitelnou definici února, který nás
čeká. Je to měsíc lásky nebo revolučního puče? Připomínáme si vraždu Albrechta
z Valdštejna nebo narozeniny Emila Bočka? Je bílý nebo rudý? Jde o měsíc
nejkratší nebo nejzajímavější?
Tím, jak se jeho délka mění, je totiž i trochu
nevyzpytatelný. Rozhoduje, který rok bude přestupný
a který Horymír
přijde o svůj sváteční den. Když se narodíte devětadvacátého, jste oficiálně
tak trochu věčně mladý, protože opravdové narozeniny máte jednou za čtyři roky.
To je dost velká moc pro jeden měsíc.
Letošní únor sice tuto variantu nenabízí, ale zajímavostí
přináší i tak dost. Kupříkladu na politické scéně, kde už máme nového prezidenta,
ale pořád hledáme nového pražského primátora?
Únor to patrně rozuzlí, ale jisté to úplně není.
V únoru totiž není jisté skoro nic. Nejistá je třeba zemědělská úroda, protože letošní únor nevypadá, že bude
bílý. Ani mrazivý, jako asi býval před léty, kdy hlavně kvůli zimě umíralo
velké množství prvorodiček. Proto dal únor vzniknout květnové pranostice, že
svatba v máji znamená máry. Tím pádem se český měsíc lásky nemohl dlouho
stát měsícem svatebním, všichni se báli. A mohl a to únor. Nečekaný vliv února
na život společnosti. Maminky rodící v únoru dnes neumírají, můžeme proto bez
obav nabídnout prostor svatému Valentýnovi a oslavovat lásku.
Protože všechno
souvisí se vším, to je asi jediná únorová jistota. A je jedno, jak je měsíc
dlouhý či krátký, zda je bílý nebo na blátě, zda slavíme Hromnice nebo Valentýna.
A jisté je asi i to,
že letošní únor má dvacet osm dní.
Což vede k závěrečnému klasickému školnímu, rádoby vtipně
logickému chytáku: který měsíc v roce
má dvacet osm dní?
Že na první dobrou většina z nás odpoví únor je víc než jisté.
Až když se chvíli zamyslíme, logicky odpovíme, že každý.
Tak se víc zamýšlejme nejen v únoru, přináší to jiný
úhel pohledu na věci kolem nás.
Žádné komentáře:
Okomentovat