...pole sílí, praví dávná pranostika, podle které naši předkové odhadovali pravděpodobnou výši nové úrody. Pro dnešní populaci, zejména tu mladší, je pořekadlo většinou nesrozumitelné, úroda na polích už dávno není meritem pozornosti. Zemědělství je odsunuto na vedlejší kolej, ti hrdinové, kteří na venkově ještě nějak hospodaří, určitě národ neuživí. A pole zasypaná sněhem, jak si přála lidová moudrost, už jsme dlouho nezažili.
Pak není divu, že mnozí pořekadlům nejen nerozumí, ale ani
je neznají. K čemu také, že? Hodně by se mohly ptát děti školou povinné,
které kvůli neznalosti přísloví a pořekadel často narazí u přijímacích zkoušek.
Jsou testovaní z něčeho, co v naší době už většinou nefunguje. Jako
již zmiňovaný bílý únor. Navíc, zrovna tento měsíc byl dlouhá desetiletí vnímán
spíš jako rudý, což bohužel vešlo do podvědomí národa víc, než bílá vize možné
úrody.
Pranostik na únor by se navíc našlo mnohem víc, ale známá a
fungující je asi jen ta o Hromnicích, které znamenají o hodinu více. Hodně se
jich týká počasí, protože naši předkové měli přírodu víc vypozorovanou. My
vycházíme z meteorologických přístrojových předpovědí, přírodu moc
nepozorujeme. Hlavně proto, že jsme ji sami přivedli k určité nevyzpytatelnosti,
takže ona se nyní chová tak, že stejně nic nevysledujeme.
Z toho logicky
vyplývá, že pranostiky našich předků vlastně už znát nepotřebujeme, vždyť kdo kupříkladu
zažil mráz na svátek Petra? A ještě
navíc rozuměl hlášce, že když mrzna na svatého Petra nastolení, mrznout bude 40
dní bez prodlení?
Srozumitelnější bývá
svatý Matěj, který údajně láme ledy. Nebo staví mosty. A do Prahy přivádí Matějskou pouť, která je
asi známější než všechna přísloví dohromady. Je to až trochu symbolické, mnohem
víc upoutá halasná pouťová okázalost než
tichá moudrost dávných pranostik, ze kterých pro únor opravdu vlastně platí už jen ta zmínka o hodině navíc o
Hromnicích, protože si skřivan většinou nevrzne. Ne, že by snad zmrznul, spíš
proto, je jich málo a ve všudypřítomném hluku je stejně nikdo neslyší. Navíc
zkraje února zpívá spíš chocholouš, kterého si lidé se skřivánkem pletou, takže
je ve finále stejně všechno jinak.
Stejně jako na
Valentýna se po americkém vzoru chceme zahřívat láskou, zatímco naši předci
tvrdili, že na svatého Valentýna zamrzne i kolo mlýna. Tušili, že zima se tak
snadno nevzdá, zatímco my dnes polemizujeme tím, že svatý Valentýnek je jara
tatínek.
Jako nejkratší v roce tedy únor nese poměrně hodně
výrazných poselství a zpráv.
Žádné komentáře:
Okomentovat