Únor bílý...

 ...pole sílí, praví dávná pranostika, podle které naši předkové odhadovali pravděpodobnou výši  nové úrody. Pro dnešní populaci, zejména tu mladší,  je pořekadlo většinou nesrozumitelné, úroda na polích už dávno není meritem pozornosti. Zemědělství je odsunuto na vedlejší kolej, ti hrdinové, kteří na venkově ještě nějak hospodaří, určitě národ neuživí. A pole zasypaná sněhem, jak si přála lidová moudrost, už jsme dlouho nezažili.

Pak není divu, že mnozí pořekadlům nejen nerozumí, ale ani je neznají. K čemu také, že? Hodně by se mohly ptát děti školou povinné, které kvůli neznalosti přísloví a pořekadel často narazí u přijímacích zkoušek. Jsou testovaní z něčeho, co v naší době už většinou nefunguje. Jako již zmiňovaný bílý únor. Navíc, zrovna tento měsíc byl dlouhá desetiletí vnímán spíš jako rudý, což bohužel vešlo do podvědomí národa víc, než bílá vize možné úrody.

Pranostik na únor by se navíc našlo mnohem víc, ale známá a fungující je asi jen ta o Hromnicích, které znamenají o hodinu více. Hodně se jich týká počasí, protože naši předkové měli přírodu víc vypozorovanou. My vycházíme z meteorologických přístrojových předpovědí, přírodu moc nepozorujeme. Hlavně proto, že jsme ji sami přivedli k určité nevyzpytatelnosti, takže ona se nyní chová tak, že stejně nic nevysledujeme.

 Z toho logicky vyplývá, že pranostiky našich předků vlastně už znát nepotřebujeme, vždyť kdo kupříkladu  zažil mráz na svátek Petra? A ještě navíc rozuměl hlášce, že když mrzna na svatého Petra nastolení, mrznout bude 40 dní bez prodlení?

 Srozumitelnější bývá svatý Matěj, který údajně láme ledy. Nebo staví mosty.  A do Prahy přivádí Matějskou pouť, která je asi známější než všechna přísloví dohromady. Je to až trochu symbolické, mnohem víc upoutá  halasná pouťová okázalost než tichá moudrost dávných pranostik, ze kterých pro únor opravdu vlastně  platí už jen ta zmínka o hodině navíc o Hromnicích, protože si skřivan většinou nevrzne. Ne, že by snad zmrznul, spíš proto, je jich málo a ve všudypřítomném hluku je stejně nikdo neslyší. Navíc zkraje února zpívá spíš chocholouš, kterého si lidé se skřivánkem pletou, takže je ve finále stejně všechno jinak.

 Stejně jako na Valentýna se po americkém vzoru chceme zahřívat láskou, zatímco naši předci tvrdili, že na svatého Valentýna zamrzne i kolo mlýna. Tušili, že zima se tak snadno nevzdá, zatímco my dnes polemizujeme tím, že svatý Valentýnek je jara tatínek.

Jako nejkratší v roce tedy únor nese poměrně hodně výrazných poselství a zpráv.