... je věta, kterou připisujeme Galileovi, který ji měl údajně šeptnout při odchodu ze soudní síně, šťastný, že si zachránil život, nešťastný, že musel popřít sám sebe
a svoje poznání. Nešlo o
myšlenku jeho, vlastně ani Koperníkovu, ale polskému astronomovi se myšlenka
heliocentrismu v současnosti přisuzuje.
Před pětisty padesáti
lety narozený polský vědec Mikoláš Koperník, který slavil narozeniny 19. února,
je s oběhem Země kolem Slunce neodmyslitelně spojován.
Ve skutečnosti oprášil a rozpracoval poznání dávných
antických učenců, kteří těmito znalostmi a vědomostmi disponovali. A pak se na
ně zapomnělo.
Umlčet poznání, zastrašit zdravý rozum, touhu
po vědění či svobodu slova jde velmi snadno, daří se i v současnosti,
natož pak v dobách různých totalit, ke kterým lze středověk určitě
zařadit. Nebylo žádoucí prosazovat jiný názor než ten, že Země je pupkem všeho,
kolem ní se všechno točí.
Koperníkovo učení proto
nebylo žádané a podle všech dostupných informací ani Koperník sám se s ním,
v obavě o život svůj a svých blízkých, moc hlasitě nechlubil. Vlastně se k němu
stoprocentně přihlásil až na své smrtelné posteli.
Přesto se díky tomu
změnil úhel pohledu na náš svět. V jeho stěžejním díle Šest
knih o obězích nebeských sfér potvrdil heliocentrismus. Slunce je středem
vesmíru a Země obíhá kolem. Je kulatá a patří k planetám, což je vědomost,
která i dnes může některým věčným studentům činit obtíže. Zjevně ani dnes není
snadné poznat, co je planeta a co ne, tudíž se lze Koperníkovi jen obdivovat,
že on to věděl už v šestnáctém století.
Mikuláš Koperník byl muž
mnoha talentů, člověk vzdělaný a moudrý, vědec, kterého spojujeme právě s potvrzením
heliocentrického světonázoru. Ale on byl matematik, astronom, duchovní,
právník, lékař, kartograf, vojenský stratég, tedy člověk veskrze renesanční.
Proto se o něj také Poláci
a Němci hádají, kdo byl vlastně národností?
Většina z nás ho má
za Poláka, ale i pro německou národnost jsou argumenty, protože měl německou
maminku, psal německy a latinsky, město Toruň, kde se narodil, bylo ve své době
převážně německé…Výsledku se asi nedobereme, doba, ve které Koperník žil,
vnímala národnosti jinak než my dnes.
Já osobně ho vnímám jako
Poláka, byť asi lepší označení by bylo světoobčan. Nebo alespoň Evropan,
protože jeho učení má vliv na nás všechny. Jako duchovní se neoženil, přesto mu
ženy nebyly lhostejné. Až to asi někomu vadilo, proto byl obviněn z konkubinátu
a byl za to
i souzen. Sice vyvázl skoro
bez trestu, ale hospodyni Annu, se
kterou sdílel kromě lásky
i vášeň pro astronomii,
musel propustit. Rozejít se s ní. Emočně ho tedy proces naprosto zlomil. K jeho psychické pohodě určitě
nepřispívalo ani trvalé nepřátelství a kritika ze strany slavného Martina
Luthera, který jeho výzkumy nepřijal a dehonestoval.
Koperník se tedy deprimovaně stáhl do ústraní.
Až v závěru svého života, i díky impulsům od svého žáka, své dílo nakonec publikoval.
A pak zemřel.
Legenda praví, že s prvním výtiskem svého
díla v ruce. To potvrdit nelze. Ale to, že od jeho narození je to letos v únoru
550 let, to ano.
A od úmrtí pak 480 let, takže kulaté jubileum na
obou stranách.
V únoru ale slavíme jeho
narození. Zajímavého muže, který zastavil Slunce a rozpohyboval Zemi.
Hledání ve studnici poznání:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat