Jsa člověk odjakživa svázán pravidelným rytmem střídání
práce a odpočinku, nikterak mě nenapadlo, jak to mají tzv. volné nohy. Třeba s volnými dny. Zatímco my většinou
uvolněně vydechneme, případně odjedeme na dovolenou, protože to tak je, oni
někdy musí také, byť žádným režimem svázáni nejsou. Najednou totiž nikdo není
v dosahu, nic nefunguje, obchody a kavárny většinou také, všichni jsou
prostě na dovolené, dle nastaveného oficiálního pravidelného rytmu. A na něj
tedy musí, chtě nechtě, tak trochu naskočit i ti svobodomyslnější z nás.
Bavili jsme se o tom na začátku července, kdy se Praha
vylidní díky dvěma svátkům uprostřed týdne. Na ně se „logicky“ nabalí další dva
okrajové dny a tak je týden volna jako vyšitý. Ti, co v tomto rytmu
netepou, se musí přizpůsobit. Moje spřízněná „ volná noha“ mi vyprávěl, že jsou
dva nejvíce paralyzující týdny v roce, ten vánoční a první týden v červenciJ. Lze pracovat, to ano,
v klidu domova. Co nelze mít, jsou pracovní schůzky. Jednak proto, že
dotyční jsou většinou někde v jiné destinaci, než je ta pracovní. A jednak
proto, že nefungují místa, kde by se podobná schůzka mohla uskutečnit.
V podstatě jsem to zažila na vlastní kůži, protože,
oslněna prázdninovým volnem, jsem měla na oba červencové dny domluvené schůzky.
První setkání nám rezolutně ukončila sama majitelka kavárny, když nás
v podstatě vyhodila. Suše konstatovala, že už nám nic nedá, ať jdeme, že
ona si chce také užít letní večer na zahradě. Podnikání po česku. Nu, nečekala
bych, že na Letné narazím na takovou kavárnu, ale je tomu tak.
Druhá schůzka druhý den proběhla úspěšně, ale museli jsme
dlouho hledat, než jsme usedli k podpisu smlouvy. Původně dohodnutá
kavárna totiž zavřela už v šest, je prý svátek, tak se neúřaduje. Skončili
jsme Na rozhraní, kde se o nás starali přímo ukázkově. Svátek nesvátek.
Takže už vím, že být na volné noze má také svá úskalí, dnes
jsem se samozřejmě zaměřila jen na ta úsměvná, když je tak krásné létoJ. Ale potvrzuje to
starou známou pravdu, že nic není tak, jak to na první pohled vypadá. J
Ta práce na volné noze není pro každého. To je potřeba si říct. Mě třeba vyhovuje právě ta volnost. Vstávám, kdy chci. Dělám si přes den mimo práci to, co chci a hlavně si sám sobě organizuji čas. Když se mi chce, tak si zajdu do bio sauny, když se mi chce, jdu na procházku. Prostě pohádka. :)
OdpovědětVymazat