Výstava. A s primou, tedy s dětmi malými a galerijně nezkušenými. Už cesta městem byla vlastně cestou do neznáma, kterou ale zvládla celá skupinka na výbornou. Do Valdštejnské jízdárny jsme se dostali díky jedné laskavé a obětavé mamince, která nám výstavu i sama odlektorovala.A šlo o velký zážitek. Jednak jsem byla nadšená jejím projevem, co všechno ví a hlavně, jak to umí podat dětem. Ne vždy se s tím v galerii setkávám, takže si toho o ot víc cením. Následně mě nadchlo a pedagogickou duši zahřálo:-)t, jak děti hodně věcí věděly, byly vnímavé a spolupracovaly. Až tak, že vzbudili zájem náhodných návštěvníků galerie, kteří se zvědavě vyptávali, odkud že ta zvídavá a šikovná děcka jsou. Nu, byla jsem na ně pyšná, to tedy ano. Užili jsme si tedy společně skvělou výstavu a bezproblémovou cestu zpět a byl to netradiční školní den, plný nových dojmů a zážitků. A to, že děti byly nadšeny, moje domněnky jen potvrzuje. Samotná Valdštejnská jízdárna je krásná, ráda tam chodím. Výstavy zde bývají většinou velmi zajímavé. Nejinak tomu bylo i tentokrát, navíc se skvělým lektorským výkladem.
Taky jsme takhle se svojí "souškou" jezdili, ne jako třída, ale historický kroužek. Rád vzpomínám a určitě budou i Vaše děti.
OdpovědětVymazat