čtvrtek 31. července 2014

Udavačka

   Agresivita v naší zemi postupně roste. Nedávno jsem si povšimla, že udavačství a šmírování má být zakomponováno i do našich (nejen) daňových zákonů. Prostě udej svého souseda. Z toho usuzuji, že se opět vědomě cílí na ty nejnižší lidské pudy jako kdysi.  Běžní obyvatelé, natož pak ti, kterým se podobné praktiky příčí, se stanou minoritou a naopak, většina si začne hojit své ego na určité legální formě stalkingu.
Nemusím mít samozřejmě všechno, leč mohu konstatovat, že jednu takovou šmíráckou osobu ve svém okolí mám.  Umí znepříjemnit život širokému dalekému okolí. Není na první pohled nebezpečná, kdo by také čekal podobné zrůdnosti od matky od rodiny. Ne, že by nevydávala nějaké varovné signály. Mnozí ale neuvěří, dokud nepocítí na vlastní kůži. Že pak jde o poměrně nepříjemný střet netřeba asi dodávat.
Donedávna jsme v tom doma viděli katastrofu, ale nyní pozvolna měníme názor a začínáme si vážit podobného tréninku na setkání s dalšími podobnými prevíty.  Sledujeme její praktiky a žasneme, čeho všeho je zatrpklý jedinec schopen.  Není nad to, učit se od „odborníků“. Mně to navíc přináší dokonalé motivy a zápletky do potencionální knihy, protože podobné zrůdnosti, záludnosti či zvrácenosti by prostá fantazie jednoduše nevymyslela, třeba opsat ze života.
Není to poprvé, co se do popředí dostávají tyto lidské vlastnosti, které obecně nazýváme jako záporné. Udavače si pěstoval okupační i komunistický režim, jehož dozvuky prosakují do současnosti víc než je zdrávo. Sice si stále namlouváme, že tomu tak není, ale některé obrazy našeho veřejného života v podstatě mluví o opaku. Leč, zatím nás to jako veřejnost nechává v klidu. Každý si bojuje se svým udavačem a ti velcí jsou nám (zatím) ukradení.
Nejsem si jistá, zda je to ta správná cesta. Kdo nereaguje jako by s tím v podstatě souhlasil?  To je asi příliš přísné konstatování, leč pravdou zůstává, že podobných jevů výrazně přibývá. Někteří se totiž rozpomněli na své zkušenosti z doby minulé a úspěšně ji praktikují i dnes. Cítíce se v právu, samozřejmě. Většinou se s nimi nedomluvíte. Někdy je ani nedešifrujete, jsou tak záludní, že třeba ani netušíte, že je máte za zády. Pokud to ovšem náš parlament posvětí, pak začne být v naší zemi teprve veselo. Mezilidské vztahy získají na nové pikantérii. Musím říci, že jde o celkem temnou vizi, hlavně proto, že s podobnou mrchou mám vlastní zkušenosti.  A také proto, že je nabíledni, že v současné atmosféře je pro podobné experimenty velmi úrodná půda.
Ale zase je pravdou, že každá akce vyvolává reakce. Kdysi jsem někde četla, že je dobré být reaktivní a vyvolávat (nejlépe pozitivní) reakci. Takže se vlastně dají očekávat světlé zítřky. Že asi s temným rámem raději nezmiňovat, je třeba myslet pozitivněJ


8 komentářů:

  1. Prokristapána, jaké zevšeobecnění jedné potvory. A hned je to o lidstvu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane Paláte, nebojte, Vás do té množiny nezahrnuji. Ale snad mohu psát trochu zeširoka, ne?

      Vymazat
  2. No máme také takovou jednu hned na prahu domu, tudíž dlouholetý výcvik. Ale stejně nejsem nikdy na takové "dobráky" připravena. Možná by to bylo na další díl té knihy:-( U kávy to snad jednou probereme:-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také doufám v tu kávu, již brzy se nějak ozvu:-) Hezký den přeji

      Vymazat
  3. Mít ve svém okolí takové individuum, to Vám nezávidím. Toho jsem naštěstí ušetřena(klepu).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Majko, klepejte, protože jeden nikdy neví, kdy se kdo a kde zjeví, ale zase, není to všude, jak víme. Hezký den přeji

      Vymazat
  4. Ono je to v nás "zažrané" už od c.k. mocnářství. Sabina by mohl vyprávět :-) A Milan Kundera též. Kdyby chtěl mluvit o sobě. Čeština má pro tu činnost jen samé negativní zabarvení. Zkusme si to vzít z té lepší stránky. Když upozorním, že někdo porušuje zákony, jsem kdo? Máme pro to české slovo? A se stalkingem je to podobné. Šmírák zůstane šmírákem a proč tomu dávat cizí termín? Někdy je čeština bezradná... tedy spíše my.
    Hezký zbytek prázdnin.

    OdpovědětVymazat
  5. A co se tak podívat za velkou louži a to co jsme se dozvěděli o tom jak dokáže šmírovat spojenec a policajte světa největší. I kancléřku spřátelené země šmíroval. A C.K. mocnářství neměli. Je občas dobré se porozhlédnout i mino naše historické hranice.

    OdpovědětVymazat