Zachytila jsem neobvyklý ( nebo tedy pro mě neobvyklý, neboť by mě nenapadlo, co všechno vyvolá spor, a také, jak to vždycky vidí každý jen ze své strany).
Jde o školní výlety, v poslední době více než časté.
Jedete si v klidu do práce, vlakem nebo busem. A najednou se tam nahrnou desítky dětí, které jedou na výlet. V ten okamžik je narváno, není si kam sednout, navíc děti jsou hlasité, některé si dokonce sednou i na místa označená místenkou...
Prostě skandál, vopruz...
Diskuse začala kritikou kantorů, jak jsou neschopní, že si neumí zajistit místenky. Ať si jezdí vlastním objednaným busem a ne běžnou linkou. Jak jsou neschopní, že to nenahlásí, neobjednají si vlastní vlak...
Místy to bylo docela drsné, ta nenávist vůči těm, co vezou školní děti někam za zábavou, jsou za ně zodpovědní, starají se o ně. A musí je nějak z bodu A do bodu B přepravit.
Druhá strana většinou moc prostoru nedostala.
Nepopírám, že někteří kantoři to tak opravdu udělají, seberou svých několik tříd s vizí, že se prostě hromadně přepraví hromadnou dopravou. Od toho také hromadná doprava je...
Nicméně, většina těch kantorů, co berou děti na školní výlet, vždycky děti hlásí.
A většinou je to dost Kocourkov. Nebo boj s větrnými mlýny. Buď vám všechno odsouhlasí a vagón stejně nepřistaví.
Nebo vás posílají od čerta k ďáblu a stejně se nic nevyřeší.
Nebo dostanete rady typu, ať přijdete na stanici brzo a pak se tam vejdete jako první.
Nebo se to vůbec nedostane k šoférovi, sama jsem viděla paní učitelku, která hlásila
a ukazovala potvrzenou rezervaci na spoj, mimochodem už narvaný, a řidič krčil rameny, že o ničem neví, ať se tedy zkusí nějak zmáčknout...
Takže asi tak, každá mince má dvě strany.
Já sama, když jedu privátně a vidím, že do tramvaje nastupuje školní třída, raději vystoupím, protože vím, co to do vagónu přinese. Ale nikomu nenadávám, protože znám i tu odvrácenou tvář. Tu, když jedu sama se třídou, někam na výlet, a všichni na nás nevraživě hledí, protože třicet dětí ve vlaku prostě udělá své....
Ale smutnou pravdou také je, že málokterý dopravce reaguje tak, že se to snaží řešit. Spíš je tu ta tendence, že to nějak dopadne, hlavně, ať zaplatí jízdenku.
Drsnější varianta nastane pak v okamžiku, kdy vás nějaký napružený průvodčí vyhodí
z místní lokálky, že tu není místo. Že máte nějakou rezervaci ho vlastně nezajímá, máte mít vlastní vagón a ten nikdo nepřipojil.
Pak zůstanete s třicítkou dětí uprostřed lesů a co teď?
Nemám konkrétně tuhle osobní zkušenost, to znám z vyprávění, ale zapadá to do aktuální diskuse o přeplněných vlacích, kterými se přepravují děti na školní výlety....
Já si to ale mohu v klidu glosovat, my už prázdninujeme...
Žádné komentáře:
Okomentovat