Předstírání

 Život se má žít naplno, předstírání se nám většinu nějak vymstí. Nicméně, nadcházející červen je měsíc, který je v předstírání mistr. A přesto, nebo možná proto, ho máme rádi. Protože nám nabízí nějakou iluzi.

Předstírá, že už je léto, na které si ale musíme počkat minimálně do jeho poslední třetiny. Předstírá, že prázdniny už jsou tady, ale děti ještě musí zůstat v lavicích. Stejně jako předstírá dovolenkovou náladu, která ale ještě pořád naplno vypukla.

Je to prostě mistr přetvářky.

A my většinou přetvářku akceptujeme, protože jinak bychom asi ani nemohli fungovat. Drsná pravda často není pro každého.

Proto v červnu věříme, že léto bude trvat dostatečně dlouho, bude teplotně přijatelné, že

o prázdninách děti nezdivočí a my z nich, že půlroční přelom znamená nějakou zásadní změnu stejně jako že v červnu nás čekají jen samé příjemné věci.

Všichni se tváří, že něco uzavírají, ale ve skutečnosti si to jen pečlivě odkládají na později, ideálně na září, kdy už bude chladněji a člověk bude mít zase chuť být dospělý.

V červnu se prostě skvěle plánuje lepší verze sebe sama. Jako že v létě začnu sportovat, zhubnu, budu zdravěji žít, hodně cestovat. Je to typicky červnové.  

Červen je takovou poslední stanice před iluzí, že všechno může být jinak. Trochu nám vnucuje iluzi, že i v životě existuje nějaký reset. Že stačí pár týdnů prázdninové pohody, slunce u vody a nicnedělání a všechno se nějak samo srovná. Prostě předstíráme.

Předstírejme tedy i nadále a červen si užijme v plné parádě. Bez předstírání lepších zítřků by to ani nebyl starý dobrý červen. Byl by to jen obyčejný měsíc.

A kdo by chtěl obyčejný červen, když může předstírat, že žije ten pohodový, lehce nedokončený, trochu neupřímný, ale zato plný naděje, že tentokrát to po těch prázdninách opravdu začne jinak.

Příjemné červnové předstírání