Naskytla se mi tento týden
velká příležitost, točit povídání o knihách v Českém rozhlase. Mám rozhlas
ráda, o to víc si této možnosti vážím.
Cítila jsem se chvíli jako královna. Paní Denčevová, která rozhovor vedla,
si mě vyzvedla ve vrátnici. Usadila mě před mikrofon. V tom se mi přijde představit zvukař.
Velmi mile se ke mně chová. Potřeseme si
rukou, přijde paní redaktorka a rozhovor může začít. Klasicky, na červenou se
mluví, když zhasne, lze si vydechnut, napít se a už zase svítí. Uteče to ale
jako voda, rozhovor je natočený. Ještě upoutávku a konec. Jde se domů. Cestou
si povídám s paní redaktorkou, která v sobě lásku k historii nezapře
stejně jako obrovský záběr vědomostí. Povídala bych si s ní klidně ještě
teď. Ale čas nás tlačí, loučíme se, ji
čeká další rozhovor, já jdu domů. Ale ještě u Rozhlasu potkám pana Stanislava
Motla, chvíli si povídáme o jeho přednáškovém turné (40 přednášek v kuse,
to je tedy záběr) ale pak jde natáčet. A já už doopravdy domů. To byla skvělá tečka za natáčením. A ještě
pak zmrzlina ve Světozoru, jako bonus. Krásný a zajímavý den. Do éteru se dostanu 6. července
v pořadu Ivany Denčevové Hovory na Českém rozhlase Plus. Ve 22. 05. hod.
Tomu se říká vydařený den! Těším se na poslech:)
OdpovědětVymazatTaké se těším!
OdpovědětVymazatDěkuji Vám, dámy. Já už se netěším, protože slyšet sama sebe (stejně jako vidět) je pro mě peklo.:-)Ale těšila jsem se na natáčení, to mě baví a to jsem si užila. A snad to bude dobré. Děkuji za přízeň a krásné léto přeji
OdpovědětVymazat