Nuda v zoo

Nedávno jsme byli v zoo. Chodím tam ráda, aby nevznikla nějaká mýlka, že se chystám kritizovat zoologické zahrady. Ne. Patřím k jejím návštěvníkům, v poslední době takřka pravidelným. Mluvím o té pražské, jiné tolik neznám. Sleduji pokroky, které se tu dějí. Jsou velké. Viditelné. Vše pro své chovance. Jen mě občas napadá, že se ta zvířata musí hrozně nudit. Asi jim podsouvám lidské vlastnosti, ale když jsme nedávno stáli u ledního medvěda, který se sice mohl koupat, ale v takovém rybníčkuJ , nemohla jsem si pomoc. Nuda jako v Brně :-) Sem tam, sem tam, jednomu by z toho hráblo. 

Podobně sloni či tygři, dokola sem a tam a nic víc. Žádné vzrušení, všechno pořád stejné. A miniaturní, vzhledem k jejich přírodním teritoriím. I ta vydra rejdí jen ve vymezeném prostoru, hroši se pro jistotu nudou ani nehýbali, leží si v tom svém bazénku a musí se otravovat stejně jako žirafy, důstojně se klátící na trojské louce. Sice velké, ale zase ne tolik:-)

Husám u dětské tramvaje asi zase musí hrábnout, dokola pořád jezdí tramvaj s ječícími dětmi a husy uprostřed bydlí!. Utéct není kam. 

No, snad to ta zvířata tak nemají, nenudí se a hluk jim nevadí. A celé je to vyváženo tím, že je nikdo neloví (zatím) a že dostávají pravidelnou stravu a bytJ. I lidé často za takový ústupek z mnohé sleví. Snad. 

Určitě se tu nemají špatně, jen ta nuda si musí být peklo. Myslím si tedy já. A to nejsem žádný aktivista a bojovat proti zologajdám tedy opravdu nehodlám. Tedy i to si myslím. (zatímJ)