Masaryk

Masaryk na vlastní oči.

Film konečně viděn. První pokus o Vánocích nevyšel, v Lucerně bylo permanentně vyprodáno. Tehdy jsem ale na ten film hodně chtěla, tak nějak bezprostředně, jako na historický film. Nepovedlo se. Pořád jsem ale chtěla. Pak ale přišla masáž v podobě Českého lva, která mě asi jak diváka měla navnadit. Mě tedy dost otrávila. Cítila jsem takovou paralelu, jako když za minulého režimu natočili film Gottwaldovi a ten musel být za všech okolností nejlepší. Nebo o Husákovi, aby ten příměr nebyl tak drsný. Prostě stejná ideologie, jen v jiném hávu. Nicméně, touha historika převládla a k ní se také přidala zvědavost na to, jestli je to fakt tak dobréJ. A tak jsem film konečně viděla na vlastní oči. A nebylo!

Karel Roden sice skvělý, jako vždy. Jenže…? Je to historický film nebo nějaká nuda v Brně? Tedy tentokrát v Praze?

To tedy nevím, jen si myslím, že veřejnost nyní bude Masaryka vnímat podle filmu, nikoli dle reality historicky doložené. Třeba v tom, že Masaryk se po Mnichovu nejen psychicky nesložil, ale dokonce ho vnímal tak nějak pozitivně, protože tvrdil, že když tato událost pomůže zabránit válce, on je hrdý na to, že jeho země byla ta, která nese tu oběť!

Když byl vyhlášen tzv. protektorát, Masaryk pořádal turné v Americe a opět se nijak psychicky nesložil. S Benešem si byli stále velmi blízcí a nikde jsem nečetla, že by došlo k oné tvrdé obviňující hádce, kterou film tak sugestivně ukazuje. A takových historických přešlapů je tu povícero, a to rozhodně nejsem nějaký odborník na tuto dobu. Ti asi musí doopravdy trpět.

 Můj osobní názor na Jana Masaryka není nijak adorující, spíš v něm vidím rozmazleného nevyrovnaného floutka, který si svou pověst velkého demokrata zas tak nezasloužil. Pak by totiž nemohl v Gottwaldově vládě zůstat. To ostatně film, nevím, zda chtěně či nechtěně, potvrzuje. 

Stejně tak si samozřejmě nezasloužil onen dosud nevyjasněný konec, ve kterém se kloním na stranu těch, co hovoří o jeho vraždě. Ale to už film neřeší. Ten se vyžívá spíš ve veselých scénách, kde se šňupe kokain a provozuje divoký sex. Tedy obraz dnešní době velmi blízký. A fakta jsou tak nějak překrucována, asi filmově, aby to bylo pro dnešek dostatečně akční. Taková je prostě doba. Svoji dobu ale Masaryk nezachycuje. Myslím si já. Navíc je to strašná nuda. Takže zážitek ani filmový ani historický.  Těch dvanáct Lvů prostě nechápu. Pokud si je tedy nemám vysvětlovat ideologicky, což se tak nějak samo nabízí….