Deset let

Deset let je název výstavy na Staroměstské radnici. Vystavuje Jan Šibík a již z názvu je patrné, že zde reflektuje deset let své tvorby. Vyrazili jsme se studenty v rámci výtvarného semináře. Netušili jsme, že narazíme na opravdického pana Šibíka, u vchodu na výstavu samotný mistr. To je tedy paráda, děti měly neopakovatelnou možnost s ním prohovořit o jeho práci. Nejvíc jsem sice asi debatovala já, ale našli se zvídaví jedinci, kteřísi tuto příležitost nenechali ujít a vyptávali se. Na fotky, na cestování, na dojmy a pocity. Těch samozřejmě výstava nabízí nepočítaně. A jsou to většinou dost šokující emoce. Všechny fotopříběhy vezmou za srdce, mnohé způsobí onen klasický fyziognomický jev, kdy vám prostě spadne čelist. Mě nejvíce zasáhly prostitutky z Keni, které se musí prodávat, aby uživily děti. Prodávají se za dolar!!jsou HIV nakažené, rodí HIV nakažené děti, brzy umírají, koloběh totální beznaděje. A pak mi ona příslovečná čelist poklesla před fotkami z Košic, kde při pohledu na záběry z romského ghetta nevěříte, že je to vlastně za humny, v Košicích! Ale ani ostatní záběry vás nenechají v klidu, ať už je to Severní Korea, Ukrajina či ostrovy v Řecku, kde se tísní miliony uprchlíků. Prostě, pokud můžete, jděte se na výstavu podívat. Ať už jako zájemci o fotografii, reportáž či prostě jen tak. Znovu vám dojde, že tady si fakt nemáme na co stěžovat.Uvidíte skvělé fotky. A třeba také potkáte samotného Jana Šibíka.