Je sice paradoxní, že v jarním čase, kdy už mám zimy
plné zuby, sahám po knize s takovým zimním názvem. Ale o sněhu to vskutku
není, to asi nemusím vysvětlovat. Jde o další zajímavý, neřku-li tentokrát
skvělý, příběh Petry Soukupové. Je nadaná, ale to bych nosila dříví do lesa,
kdybych to tady ventilovala. Jde o jev všeobecně známý. Sdílíme společně LetnouJ, to mě velice těší. A
Pod sněhem mě velice bavilo. Je to klasický vztahový román, založený na
geniální pozorovací a glosovací schopnosti autorky. Člověk se tam najde, v situacích,
pocitech, dojmech či náladách. A čte se
to jedním dechem. Přečte se rychle, a dlouho se o tom přemýšlí. Knížka, která
se dostane pod kůži. To vždycky stojí za to. Pod sněhem takové je. Alespoň pro
mě.
Moc se mi líbila, řekla bych dokonce nejlepší Soukupovka
OdpovědětVymazat