Úřední cesta Odnikud nikam

Dnes jsem se vydala na úřady. Bála jsem se, protože s našimi úředníky je to vždycky Odnikud nikam. Nicméně dnes jsem měla štěstí. A i díky bloggu, neb na některém z bloggů, které čtu díky Markétě-Wlčici, jsem se dočetla o rezervaci on line. Škoda, že už  nevím, která z těch žen to psala, neb bych jí ráda poděkovala. Zaregistrovala jsem se on-line a šla si zaregistrovat auto. A paní úřednice, přestože se setkala se mnou, či-li s úředním trotlem, který neumí vyplnit milion kolonek v úředním lejstru, byla milá, ochotná, vstřícná. Zdá se to být science- fiction, ale ona taková byla.  Na Jarově, kdyby někdo chtěl moje informace ověřit. A registrace proběhla jako po másle. Následovala koupě parkovací karty na sedmičce a historie se opakovala. Opět milá, vstřícná a ochotná úřednice. A pak, že zázraky se nedějí. Dnešní registrační den byl tedy nikoli cestou Odnikud nikam, ale úspěšně vykonaným úředním výkonem. A já mám radost, že i díky bloggerkám, které mají často hodně dobré nápady.