Hezké Velikonoce

                                     Přeji hezké nadcházející Velikonoce všem svým čtenářům:-). 

Den učitelů

 Slavil se včera. V neděli. A jistě online. Připomínám ho dnes, v pondělí. V modré pondělí. Čekají nás online Velikonoce. Asi i Komenský je slavil. Tedy ten Komenský, kterého portrétoval Rembrandt, jehož výstavu v Praze zabil čínský virus, protože už skončila, aniž by se stihla stát událostí sezóny. Bylo prostě zavřeno.

    Komenského nyní ve veřejném prostoru supluje soudruh Babiš, který vehementně prosazuje úřednickou maturitu. Prý jde o duševní zdraví celé generace. 

Což o to, to my víme. 

Jestlipak on také ví, že se na tom podepsal významnou měrou právě on sám? 

Asi ne, když nyní loví prvovoliče na koblihu úřednické maturity.

    Nevím, jak by to vnímal Komenský, jako učitel národů. Ale tím, že prosazoval názornost, by třeba mohl na jeho příkladu názorně ukázal, kam až může dojít bezpáteřnost a okouzlení mocí. 

   On by si Komenský mohl těch názorných pomůcek v dnešní realitě najít mnoho, třeba jak funguje lež ve veřejném prostoru, nebo pořekadlo, že slibem nezarmoutíš. Krásné by se mu vysvětlovalo, že ryba smrdí od hlavy, stejně jako klasické, že komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí... Prostě názornost by našel na každém kroku. Schola ludus stejně jako Orbis pictus už své naplnění hledají hůře, ale našly by se ....

Ale mým cílem je vlastně dnes jen jedno jediné. Názorně připomenout den učitelů. Popřát všem kantorům, co bojují, navzdory všemu, co se na ně za poslední rok valí...Co učí a bojují za svoje studenty, kteří jsou vězni nějakých megalomanských nedomyšlených plošných zákazů. Všem kantorům, co nerezignovali. A s nimi i všem dětem, co pořád ještě mají motivaci se učit. I rodičům, co neztrácejí energii v jejich podpoře. 

Prostě všem, pro které den učitelů něco znamená.

O hodinu méně

 Zase jsem jim skočila na lep:-). ˇ

Médiím napříč Evropou. 

Prý změna času skončí, je neefektivní.

 A ejhle, dneska se čas mění zase. Prý se nedokázali dohodnout. A  pod rouškou čínského viru jednání usnula a čas se tedy bude měnit i nadále. 

Nu, když nedokážeme najít shodu i v takové - řekněme nekonfliktní - věci, jako je ukončení nesmyslného střídání času, pak se těžko dokážeme shodnout na věcech zásadních a od podstaty víc konfliktních. Tudíž budeme zjevně v neustálých lockdownech, protože plošné a nesmyslné zákazy je asi to jediné, co současná Evropa umí. A vlastně nejen Evropa, celý svět se rozhodl všechno řešit totalitními metodami. A nějaká změna času už nikoho nezajímá. 

A tak si i letos klasicky zkrátíme víkend, abychom najeli na letní čas, který byl zaveden kdysi za první války z ekonomických důvodů. Ani tehdy si asi nikdo nemyslel, že je to na věčné časy a nikdy jinak. 

Stejně tak si to po sto letech možná budou říkat naši potomci, zvyklí na trvalý locdown 

 a vnímající respirátory jako běžnou součást oblékání. 

Vždyť letní čas je tady také pořád, kdo by to měnil. 

Takže zítra o hodinu rychleji, večer delší dobu světlo, ráno horší vstávání, však si zase zvykneme. 

I na šibenici prý si člověk zvykne:-(

                                   Na změnu času se připravujeme na všech frontách:-)

Sčítání lidu

 O víkendu se kromě změny času budeme i sčítat. Bude sčítání lidu. Vždycky byla, už od od doby Marie Terezie. Několik jsem jich i absolvovala a moc si je nepamatuji, takže nijak zásadní vliv na můj život jistě neměla. Pamatuji si dohadování o národnosti, jestli před deseti lety, možná už dvaceti:-), kdy se řešilo, že si řada lidí napsala národnost (nebo víru) rytiřů Jedai:-)... 

Prostě sčítání bylo a nyní i je ( a asi i bude). K zamyšlení mě přiměla zpráva, že je to povinné, následovaná hrozbou pokuty! V poslední době je to pro mě jako rudý hadr na býka.  Všude jen hrozby, musíte, když nebudete, bude trest!

Nějak ztrácím pocit vlastní svobody, rozhodování o sobě. 

Někteří lidé z mého okolí navíc dosud o sčítání vůbec nevěděli? Navzdory tomu, že vláda či kdo hlásá, že byla mega kampaň za mega peníze. 

Kde ty peníze tedy jsou? 

Sama jsem také žádnou kampaň nezachytila. O sčítání jsem věděla, asi nějakou náhodou, tyhle věci sleduji. Ale není to povinnost, to sledovat. Tak kde je ta kampaň, která měla informovat všechny? 

Není, nebo ji nevidím, ale trest už tady je!!Běda, jak se nesečtete!

No, možná to mám jen já, ale komunikace za strany státu směrem k nám, občanům, je v poslední době šílená.. A není to jen o covidu, prostě se přestává mluvit, vysvětlovat a začíná se jen přikazovat. 

Nebo to tak opravdu vidím jen já? Jak to máte Vy? A budete se sčítat online nebo papírově? 

Zajímavé je, že papírová forma možná je, komisaři budou chodit. Vy chodit nemůžete nikam, Také zajímavý kontrast. 

Stejně jako ten, že se "empaticky" sčítáme, když se v reálu spíš odčítáme! To už je ale spíš černý humor. A nebo, to spíš, nepřemýšlení o věcech v souvislostech, ale to je zase jiná kapitola. 

Potměšilý host

 Každý song paní  Hany Hegerové by mohl sám o sobě tvořit dnešní titulek. Smutné odcházení legendy. 

Jaro tedy nezačalo vůbec hezky. Letošní Čerešně už budou jen vzpomínkové. Stejně jako Vana plná fialek. 

Celé by to mohl být Banální příběh,  nebo i Hra, ale ve skutečnosti to byla skvělá Cesta.  

A bohužel, Dnes naposled.  Asi ani nemá cenu ptát se, Co je toho příčinou? Je  prostě Jinde, a nikdo 

neví, Proč je to tak. 

Ona mohla s klidem říci, že Žila som správně. 

Nám ostatním nezbývá než věřit, že stále platí její Já se vrátím. A vyjádřit docela obyčejný Můj dík.

Protože ona byla nejen Levandulová či Láska prokletá. 

Ona byla opravdová star. Legenda.

Ono to sice Tak na tom světě chodí, a i když si říkáme, že Teď ještě ne,  je to smutná píseň dnešního dne.

                      Prostě dnes přišel ten smutný Potměšilý host. 

Děkujeme, paní Hano.   

         

Jiří z Poděbrad

 Dnešek je datem, kdy se připomíná nečekaná smrt českého krále Jiřího z Poděbrad. Bylo mu 51 let. Umřel asi na infarkt. Na cukrovku či na obezitu. Těžko říci. Každopádně umřel nečekaně, uprostřed mnoha rozjednaných aktivit, relativně mladý. Snažil se o mnoho věcí, dnes si nejvíc připomínáme jeho snahu o vytvoření středověké EU. Nevyšla. Stejně jako mu nevyšlo být králem dvojího lidu ani člověkem, který ukočíruje tehdejší složitou dobu. Nedbal o kulturu, čímž také vlastně připomíná dnešek. Byl obézní, což je také symptomatické pro dnešek, byť on za to tak úplně nemohl, byl nemocný. Ale dějiny o něm nelítostně mluví jako o nejtlustším českém králi. Ani na koně prý nevylezl bez jakési formy vytahovací kladky. To je spíš asi pomluva, ale faktem je, že neholdoval rytířským turnajům. Nač lézt na koně ještě ve volném čase, stačí, když musí do války. A hodně válčil s Matyášem Korvínem, což byl jeho bývalý zeť. Tedy vztahy v rodině také analogicky napasované na dnešek, krize vztahů:-). 

Nu, na  Jiřím se dá nalézt mnohé....

Já osobně mám ráda dům pánů z Kunštátu v Praze, jako krásnou románskou památku. 

Připomíná mi Slovenský institut, ve kterém jsme si před mnoha lety jeho aktivity aktualizovali v souvislostech se vstupem do EU. 

Baví mě jeho snaha o evropskou integraci, které i přes veškeré problémy pořád fandím. 

Fascinuje mě, že jako obézní a veskrze nepřitažlivý muž, dokázal okouzlit dvě manželky, které ho podle všeho obě měly rády. A měl s nimi deset dětí?'

Vzpomínám, jak jsem v dětství ráda četla Jiráskovo Z Čech až na konec světa, což je také Jiří z Poděbrad.

Asociuje mi krásný obraz Václava Brožíka.

Ráda jezdím do Poděbrad.

V Praze mám ráda schůzky " na Jiřáku:-)

To vše se aktivizuje jedním datem, dnešním, kdy si připomínáme 650 let od jeho nečekaného skonu. 

 ¨

Jaro

 Jaro kdysi začínalo až zítra:-). Nyní ale začíná už dnes:-) Pohled z okna tomu sice nenasvědčuje, i v Praze leží sníh, ale je dnes první jarní den a začíná astronomické jaro. Nové výpočty, nová data. 

Sice se dneska strašně tlačí do povědomí klasická stará píseň, že my čekali jaro, a zatím přišel mráz...

  tak dle kalendáře opravdu dneska začíná jaro. 

V lunárním kalendáři Krásné paní ještě píší, že jde o den ústního zdraví?! 

A den vrabců, štěstí a divadla pro děti a mládež. Takže dnešek přináší hodně impulsů k připomenutí či oslavě. I když slavit by se asi dalo jen to štěstí. A i to je dneska dost vachrlaté?!

Den ústního zdraví úplně neumím definovat, asi se tím myslí nezapomínat na preventivní zubní prohlídky, na péči o jazyk, zuby a tak nějak? 

Divadlo pro děti a mládež v dnešní době určitě důvod k oslavě nemá, divadla nefungují už rok. Naposledy jsem byla loni v divadle Kouzel. Od té doby nic. Hrajeme si doma loutkové divadlo, je to hezké, ale stejně se těšíme třeba na Hurvínka:-)

Že mají vrabci svůj den, je dost překvapivé. Určitě by ho ocenili zejména vrabci v Číně, kde byli někdy v padesátých letech úplně vyhubeni. Velký čínský vůdce si usmyslel, že jde o škodnou, vyzval své poddané, nechť vrabce likvidují  a ti, poslušni svého guru, bezmyšlenkovitě vraždili vrabce ve velkém. Až v celé velké Číně nezbyl jediný vrabec. 

A pak přišel hladomor, protože nebyli vrabci, co by sezobali škůdce obilí.....

Tak tito vrabci by jistě den, který by je nějak ochránil, ocenili. 

My si z toho můžeme vzít poučení, že poslouchat slepě své vůdce, bez vlastního rozumu, vede přinejmenším k hladomoru. A vrabec může být dobrý nositel této myšlenky. ..

U nás také v poslední době vrabců ubývá, jak jsem se někde dočetla. Jednou se proto i vrabec stal ptákem roku, kterého pravidelně čeští ornitologové vyhlašuji. Jestli mu to pomohlo, to už jsem nikde nevyčetla:-)

A také je  velmi inspirativní pro česká přísloví, vždyť mnozí z nás raději vrabce v hrsti než holuba na střeše. 

A to, že se mnozí rozprchnou, jako když do vrabců střelí, je aktuální už po celá staletí. Zejména, když jde z tlustých do tenkých. :-)

Tak si užijte dnešní první jarní den:-). A nasypte do krmítka i vrabcům:-), ať si ten svůj den náležitě užijí. 

Tento půvabný vrabčák je z wikipedie:-)