Kdysi

 Kdysi existovala jakási mantra, že když se nebudeš učit, nikam to nedotáhneš. 

Doba nebyla tak korektní jako dnes, takže zaznívala i drsnější hodnocení. Třeba typu, že pokud budeš blbej, nemáš šanci na dobrou práci či nějaké postavení. Že když se budeš špatně chovat, nebudeš mít ve společnosti moc příležitostí..... 

Školní prostředí bývalo těmito pořekadly prorostlé. Zraješ pro šibenici, údajně tvrdívali kantoři tehdejším nevzdělavatelným jedincům. 

Nic z tebe nebude, skončíš v kriminále, lhaním ničeho nedosáhneš, když budeš krást, skončíš ve vězení...

Neříkám, že je to pedagogicky správné. Z hlediska moderní pedagogicky určitě ne. 

Nicméně, byl to kolorit doby.  Doby, která věřila, že vzdělání, pracovitost a slušnost člověku otevírají dveře. Nebo se tak přinejmenším tvářila.

Dnešek nic podobného nenabízí. Jednak to nejde, ale i kdyby to šlo, nefungovalo by to. 

Jak totiž sdělovat dětem, že když se nebudou učit, nikam to nedotáhnou, když vidí současnou politickou "elitu"?

Většina z nich rozhodně nemohla patřit k vzdělavatelné části studentstva. 

Někdy je to skoro naopak. Čím blbější, tím vyšší funkce.

Asi podle dávného pořekadla, že nejblbější sedlák má největší brambory. To ovšem dneska nikdo nezná. A pokud ho zná, je to příliš slov na pochopení smyslu psaného textu.

A o chování a nějaké slušnosti si raději ani netroufám mluvit. Když vidím záběry z Poslanecké sněmovny, těžko mohu kázat dětem, že k mezilidským vztahům patří slušnost, respekt a žádné vulgarismy. 

Když vidím, že vysokoškolský učitel v poslanecké sněmovně hovoří a jedná jako kdysi dávno pravidelný návštěvník Jedové chýše, nechápu, jak někdo takový může fungovat nejen ve školství, ale hlavně ve veřejném prostoru.

Další se proslavil ve filmech pro dospělé, jiný neumí dát dohromady kloudnou větu, další nepromluví bez urážky všech kolem sebe. 

A světe div se, ono to  funguje....?!

 A všichni ti štamgasti čtvrtých cenových skupin  jim na to s nadšením svého nulového IQ skáčou. Konečně tam někdo mluví jako oni, nadšeně tleskají a zalykají se nadšením, jak jim to ten či onen zase nandal.

Takže těžko říkat dětem, že když budeš blbej hulvát, tak to nikam nedotáhneš...

Realita jim bohužel předvádí pravý opak,

Škoda, že jsme to nechali dojít tak daleko….