Někteří lidé asi opravdu reagují na kalendář.
Podle něho začalo jaro, tak hurá ven.
Sotva se totiž v kalendáři objevil první jarní den, jsou tady.Ještě minulý týden by nevytáhli paty ven, ani kdyby hořelo. Ono tedy spíš mrzlo, takže to má logiku, ale ani teď není dvakrát teplo.
My, co jsme si během zimy mysleli, že je naší povinností zůstat doma a nabírat tukovou izolační vrstvu, v tom sice pokračujeme i nadále, ale už po dohledem kritických pohledů jarních běžců.
Někdy to vypadá, že pokud neběžíte po nábřeží nebo nepostujete fotku z jarní túry, jste asociál.
Ještě před týdnem jsme potkávali jen osamělé pejskaře v lyžařských bundách, teď se venku klikatí hady cyklistů, běžců a nadšenců, kteří si koupili kolečkové brusle ve výprodeji
a nevědí, co s nimi.
Jenže s tukovou vrstvou se vytváří i hroší kůže, takže si aktivní jarní sportovci mohou myslet co chtějí, my se ladíme na „přechodové období“.
Že jiní už pochodují s matným opálením po tváři a mlhavou vzpomínkou na svou zimní hibernaci je nám srdečně ukradené.
Ono totiž stačí počkat na první pořádný jarní déšť – a zimní spáči se zase na chvíli stáhnou zpět.
Ale tak i tak jsem za ně ráda. Jednak oznamují, že lepší část roku je už tady.
A jednak, navzdory hroší kůži, skutečně tak trochu klepou na branku pevně uzamčených předsevzetí, že přeci jenom jít si občas zaběhat nemusí být tak úplně špatné.
No, uvidíme. Zatím se do toho jarního tempa v poklidu vlečeme:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat