Lidice

 Památku vyvraždění a vypálení Lidic si připomínáme až zítra.

 10.6. to bude 82 let od brutální nacistické pomsty za Heydricha. 

Nicméně, mně vždycky přišel stejně děsivý i dnešek. Tedy tehdejší devátý červen. 

   Když tedy fantazie pracuje, je hezký červnový den, bydlím v poklidné vísce, kterou najednou začnou náckové  obkličovat?  Už večer totiž začala blokace obce, mohlo se dovnitř, nemohlo se ven. Předpokládám, že lidičtí obyvatelé asi nemohli tušit, co se s nimi ráno stane, ale stejně.....

 Co si tak mohli myslet? Co bude? Co to znamená? 

Těžko popouštět uzdu představivosti. Nikdo se večer, kdy byla vesnice obklíčená, asi ani nepokusil utéct / nebo to nevím, i to je možné/. Ale dedukuji si z toho, že to bylo pro ně neobvyklé, ale v rámci života v protektorátu asi čekali pořád něco, tudíž asi úplně - ten večer - vyděšení nebyli. Spíš zaskočení...? 

Strach a hrůza si dorazily až ráno. Nebo spíš už po půlnoci, kdy začalo zatýkání. Nebo spíš odvádění lidí z domova. S tím, že se brzy vrátí. 

Ráno pak přijel K. H. Frank, aby dílo zkázy viděl na své jediné vlastní oko. Druhé měl skleněné, což se také stalo tématem smutného protektorátního vtipu, "kdy vězeň, odsouzený na smrt, dostává nabídku, že když uhádne, které Frankovo oko je skleněné, dostane milost. Odsouzenec uhádne a Frank se diví, jak to poznal. A vězeň odpoví, že to skleněné oko na něj hledí tak lidsky...."

A takový byl K. H. Frank. 

Kariérista, který chtěl místo říšského protektora, leč nebyl čistokrevný Němec, nýbrž pouhý sudeťák, tudíž pro říšské úřady trochu druhořadý. O to víc se snažil a poklonkoval. 

U vypálení Lidic byl osobně. Navíc to byl vlastně jeho nápad, exemplárně potrestat nějakou obec. Ani moc velkou, aby se lid nevzbouřil, ani moc malou, aby to nebylo bezvýznamné. Vybral Lidice. 

   O čem její obyvatelé den před vypálením přemýšleli, jak se cítili a co čekali, to úplně vědět nemůžeme. Dle některých filmů si to ale můžeme vizualizovat. Ne, že by bylo o co stát, prožívat to znova, ale minimálně proto, aby se nezapomínalo. 

A spor, který je veden v dnešní historické obci, o hrdinství lidických žen, ten vlastně jen potvrzuje fakt, že historie - tahle nedávná- pořád promlouvá k dnešku a je dobré o ní něco vědět. 

Dnes se hodí maximálně tak svíčka za oběti z Lidic. A nebo film, překvapivě ne české Lidice, byť určitě za zhlédnutí stojí. Ale třeba takový dokument Tichá ves...