Fotbalové šílenství

...se letos asi tak moc nekoná. Nebo ho tolik nevnímám, protože je v nefotbalové zemi. Pamatuji si, když jsme jeli na dovolenou do Francie, která ho navíc tehdy vyhrála. To bylo šílenství v pravém slova smyslu. Nevím, jak to vnímají Rusové, do Ruska navíc na dovolenou nemíříme. Naopak, si připomínáme smutné výročí, kdy Rusové zamířili k nám, ale o tom ještě bude řeč několikrát. Dnes jen krátká dumka fotbalová, když to mistrovství světa už skončilo. Asi tak, jak mělo. Pořád ale nechápu, co je na fotbalu tak populární a hlavně, kde se bere tolik peněz, které se do něho sypou. Je to nějaký fenomén, který nechápu. Vrcholný fotbal a jeho adorace jsou mému chápání na míle vzdáleny. Leč v případě mistrovství tomu úplně uniknout nelze, takže občas něco zachytím, ba někdy i zahlédnu. Třeba to, jak jsou mnozí fotbalisti zarostlí a potetovaní, jako by nějaká kérka byla vstupenkou do fotbalového světa. Nebo jak je na těch megastadionech narváno, mnohdy i ženy chodí fandit. Nebo i to, jaké země hrají fotbal, a podle všeho asi i dobře. A na druhé straně to, jak se některé hvězdy fotbalových týmů pasují takřka na bohy. Nu, je to zvláštní svět, ten fotbalový. Pokud se tak neděje na Spartě, která nám na Letné vytváří opravdové peklo, jsem schopna o fenoménu kopané v klidu psát i rozmýšlet.  Třeba o tom, že je to asi pro některé chlapce z rozvojových zemí cesta, jak ven z bídy a hladu. Jaká je to cesta u nás, to tak úplně nevím, tady je to někdy označováno jako prostředí korupční. To tedy není cesta úplně nejlepší, ale znám jen z doslechu, tak nemohu potvrdit. Leč něco na tom asi bude. Tak nějak to patří k fotbalu A pak ti fanoušci, tedy ti, označování jako chuligáni, to je tedy síla. I to je fotbalový fenomén. A pak glorifikace mistrů, letos poměrně neočekávaných. Možná by bylo zajímavé tam zase jet na dovolenou a znovu zažít to šílenství na vlastní kůži. I když, zprávy z netu vlastně docela dobře stačí. J

A pak, v Chorvatsku prý to bylo vášnivější i se stříbrem. Nu, horká jižanská krev.
V Řecku jsme to sledovali s velkým odstupem a jen tak jedním okem v restauraci při večeři. Ale kdyby tam byli Řekové, to by asi byl mazec. Naštěstí nebyl:-)