Blbá nálada

Když Václav Havel kdysi popsal situaci v zemi jako „blbou náladu,“ vzbudilo to emoce a vášně. Dnes už by jeho definice nikoho z křesla nezvedla. Možná i proto, že blbá nálada se transformovala v náladu agresivní. Agresivita roste jako z vody. Co se dříve řešilo diskusí, dnes se řeší klacky. A to doslova, nikoli v přeneseném slova smyslu. Stačí pohlédnout na silnice, do ulic, do sněmovny, do MHD, do televize, do škol …A vlastně i na běžné mezilidské vztahy.

Na veřejnosti pak nevíte, kdy vás kdo sejme, zmlátí v metru, seřve v práci či na ulici, vytáhne zbraň nebo nějakou kyselinu.

 Nedokážu přesně definovat, z čeho pramení ta děsná frustrace, která vyvolává neustálou agresi. Jako by každý chodil s nějakou formou skrytého, ale velmi bolavého zánětu, pak stačí brnknout a nastává reakce, kterou dopředu nikdo nedokáže odhadnout. A to ani nemluvím o verbální agresi, ta je veřejným prostorem již naprosto prorostlá. Myslím tím fyzickou agresi, v míře opravdu větší než malé….

Přitom statistiky tvrdí (ale věřme statistikám) že se máme velmi dobře. Pokud ano, pak otázka (možná ona forma zánětu) je, kolik lidí se má opravdu dobře? Třicet procent? Je to tím, že se nadmíru rozvírají sociální nůžky? Nebo je to absencí morálních vzorů? Jako že ryba smrdí od hlavy? Nevím, asi těžko určit příčinu. Neumím tak rozebrat společnost jako pan Havel, když definoval blbou náladu. Ale pozoruji to již dlouho…..V zemi nyní vládne velmi agresivní nálada….