Tato dějepisná soutěž je těžce faktografická. Přesto se jí každý rok aktivně účastníme. Sice bez výraznějšího výsledku,ale aktivně. Letos se jednalo o dobu 1968-77, tedy úsek relativně krátký. I tak nad otázkami mnohdy kroutíme hlavou. Ani opravující všechny odpovědi určitě neznají. O to větší poklona před vítězi, kteří byli z gymnázia Oty Pavla. Moc šikovní. A druhé misto, studenti z gymnázia pro zrakově postižené, jen o jediný bod. Klobouk dolů.
Jinak bylo vše při starém. Příjemné a vlídné prostředí Gymnázia profesora Jana Patočky, slavnostní zahájení, soutěž samotná, opravování testů, vyhlášení vítězů. Genderově drobná nadřazenost historiků, kteří stále, ať už vědomě či nevědomě, přehlížejí ženy historičky. I přes to, že mnohá soutěžní mužstva byla vlastně ženstva. Nic to ovšem nemění na takové, lehce patriarchální, společnosti historiků. I když oni to jsou vlastně dějepisci, ale to nic nemění na jejich přístupu. I tak to ale bylo docela zajímavé setkání a ač jsme nevyhráli, naplnili ono dnes již nepřijímané coubertinovské, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se....
A pokud byste si třeba chtěli vyzkoušet dějepisný test pro středoškoláky, oprášit či naopak potvrdit svoje vědomosti, zkuste zde. Pokud se proklikáte úvodními proslovy, tak od strany 13 můžete směle "soutěžit." Docela by mě zajímalo, kdo to dá, třeba bez chyby? Nebo na devadesát procent?
Tím odkazem na testy jste mi udělala radost!! Mám ráda výzvy :) A obdivuji "mladé", kteří vědí odpovědi. Některé byly moc těžké.
OdpovědětVymazat