Den vzdělanosti

I dnešek patří k letošním osmičkám. Sedmého dubna 1348 založil Karel IV. svoji univerzitu. Dnes vyvstává otázka, zda jde o první českou či německou školu, která je ale v připomenutí dneška jen takovou marginálií. Dnes je tedy významný den, den vzdělanosti. V situaci, kdy formální vzdělanost v naší zemi prudce roste, zatímco ta faktická viditelně skomírá, je takový den takřka protimluv. Důležité je ale to takřka, protože skýtá určitou naději. Pro vzdělávání a výuku jako takovou. Kdysi, při svém založení, měla univerzita čtyři fakulty. Dnes se jejich počet blíží dvaceti, škola expandovala i do jiných českých měst. Sinusoida její významnosti začala hned po jejím vzniku. Nejprve jako první univerzita na sever od Alp, konkurující třeba i Sorbonně. Karlův nepovedený syn Václav IV. škole pomohl víc, než by se zdálo. Jak pozitivně, tak i v tom opačném slova smyslu. Za jeho vlády vzniká velkorysá budova Karolina, ale také dekret kutnohorský, který " upekl" spolu s Husem. Po něm školu opouští významní německy mluvící pedagogové, kteří si založili vlastní univerzitu v Lipsku. A z té pražské se stává nevýznamné regionální učiliště. Celé to zazdily husitské války, které ji pak na dlouhou dobu vlastně izolovaly. V sedmnáctém století se z ní pak stává Univerzita Ferdinando- Karlova, která přetrvá až do vzniku republiky, přičemž od devatenáctého století se důsledně dělí na českou a německou. Prošla první republikou, zavřená byla za války a komunistická po válce. Zde tedy velmi negativně zářil soudruh Nejedlý, který na sovětizaci školy zapracoval velmi intenzivně. Po revoluci, která zde měla své jádro, se vrací tradice, akademické svobody a rozmach i světová sláva a rozvoj vzdělanosti. A dnes? Doplňme si sami. Den vzdělanosti je k tomu dobrým impulsem.