pondělí 22. května 2017

Národní divadlo

Již dlouho jsem v něm nebyla, jeho současné směřování mi nevyhovuje a s jeho avantgardní dramaturgií se nějak neumím (ani nemíním) ztotožnit. Ale dárek je dárek a tak jsme vyrazili na sobotní představení, které se zdálo být nejméně alternativní. A bylo. Šlo o balet Brel -Vysockij- Kryl, který přibližoval život a hlavně hudbu těchto třech mužů. Výkony tedy úchvatné, hudba krásná, divadlo plné.  Atmosféru si zlatá kaplička zachovává, o to víc mi přijde líto, že se z této scény stává jakási moderna, pro mě nepochopitelná. Ne, že bych byla až tak ortodoxním nepřítelem novot, ale v něčem jsem konzervativní až do morku kostí. V otázce ND tedy určitě. Také tam zase pěkně dlouho nepůjdu, onanujícího Hamleta opravdu nemusím. Ale sobotní balet zážitek byl, dokonce si vysloužil ovace ve stoje.  
Jediným kazem na kráse byl klasický nedostatek všech našich divadel, a tím je toaleta. Prostát přestávku na toaletě je jevem takřka pravidelným, ND k tomu přidává ještě menší počet inkriminovaných místnůstek než je obvykle zvykem a jako bonus neskutečný zápach. Takže na WC v Národním divadle se cítíte jako pod mostem u Hlavního nádraží, fakt nechutné a nedůstojné. Nic ale asi není dokonalé, ani naše první scéna. 
Ale představení stálo za to, bylo to vskutku zážitek. Dle mého, jeden z mála, který současný repertoár nabízí, ale to je otázka vkusu a o tom asi zase příště. Brel- Vysockij-  Kryl je krásné divadlo.

Žádné komentáře:

Okomentovat