Nabízí se logicky řada odpovědí, leč já se chci vyvarovat
veškerých vulgarismů a vlastně nehledám žádnou odpověď, nýbrž chci informovat o
Hovorech, které proběhly včera večer. Tady jsme si spolu s Václavem Bartuškou,
který kdysi napsal knihu Polojasno, kladli onu sugestivní otázku, kam kráčíme
od 17. listopadu 1989? Jdeme tím směrem, který se nám líbí nebo jsme se ocitli
v nějaké slepé uličce, odkud nás zase musí někdo vyvést nebo tam zahnijeme
na věčné časy?
Na naše setkání dorazilo příjemně velké množství lidí, byli jsme tak rovnoměrně rozloženi na pamětníky a mladé posluchače se zájmem. To mě potěšilo hlavně v mém protimediálním tažení, které tvrdí, že moderním dějinám se ve školách vyhýbají. Není to pravda.
Nicméně, včerejšek byl o reflexi 17.listopadu a době porevoluční. Připomněli jsme si události na tehdejším Albertově,psychopatickou postavu Drahomíry Dražské, prohnilost systému, který to tenkrát už vzdal a neměl sílu se bránit ( přesto byly plány na kulometné hnízdo, které by pokropilo Letnou či přelet nadzvukových stíhaček těsně nad demonstrujícími, které se naštěstí neuskutečnily). Zmínila se tzv."Lorencova skartace, " i to, že šéf StB sice chvíli ve vazbě poseděl, ale při jeho předání na Slovensko byl zbaven všech obvinění a aktivně se zapojil do porevolučního podnikatelského života. Cesta, kterou kráčíme od oněch revolučních dní, je podle našeho hosta cestou správným směrem, máme se nyní tak dobře, jako nikdy v minulosti a je jen na nás, zda si své hodnoty dokážeme ubránit.
To byla hezký tečka za hodinovým revolučním setkáním, které bylo rychlé, dynamické, výstižné...
Asi bychom rádi debatovali dál, ale náš host měl zase jiné povinnosti, tak snad příště. Tentokrát to ale opravdu stálo za to, byť třeba moje polojasno trvá:-)
A letos naposledy. Příště až zase v novém roce, na sklonku ledna...
Nicméně, včerejšek byl o reflexi 17.listopadu a době porevoluční. Připomněli jsme si události na tehdejším Albertově,psychopatickou postavu Drahomíry Dražské, prohnilost systému, který to tenkrát už vzdal a neměl sílu se bránit ( přesto byly plány na kulometné hnízdo, které by pokropilo Letnou či přelet nadzvukových stíhaček těsně nad demonstrujícími, které se naštěstí neuskutečnily). Zmínila se tzv."Lorencova skartace, " i to, že šéf StB sice chvíli ve vazbě poseděl, ale při jeho předání na Slovensko byl zbaven všech obvinění a aktivně se zapojil do porevolučního podnikatelského života. Cesta, kterou kráčíme od oněch revolučních dní, je podle našeho hosta cestou správným směrem, máme se nyní tak dobře, jako nikdy v minulosti a je jen na nás, zda si své hodnoty dokážeme ubránit.
To byla hezký tečka za hodinovým revolučním setkáním, které bylo rychlé, dynamické, výstižné...
Asi bychom rádi debatovali dál, ale náš host měl zase jiné povinnosti, tak snad příště. Tentokrát to ale opravdu stálo za to, byť třeba moje polojasno trvá:-)
A letos naposledy. Příště až zase v novém roce, na sklonku ledna...
Žádné komentáře:
Okomentovat