V mnoha profesích je hierarchie takřka sprosté slovo,
jinde zase bez znalosti hierarchického uctívání ztratíte glanc hned na počátku
své profesní dráhy. Specifická je hierarchie ve školství, které se sice tváří
rovnostářsky, leč hierarchie zde panuje víc než kde jinde. I veřejnost to tak
vnímá, učitel vysokoškolský je akceptován jako společensky vyšší než učitelka v první
třídě, ač ta má se svými svěřenci mnohem více odpovědnější práce než
přednášející v kroužku ambiciózních vysokoškoláků. To ale nikdo neřeší a
hierarchie veřejných hodnot už vůbec ne. Prostě je to tak nastavené. Stejně
jako kastovnictví mezi kantory samotnými, to je možná ještě tvrdší než to
všeobecné známé- indické. A přejít z jedné kasty do druhé není také úplně
jednoduché, i když n rozdíl od starověké Indie, tady to možné je. Nu, a jaké
kasty že to máme? Logicky, učitelé jednotlivých stupňů. Ač se většinou tváří
jako kolegové, v podstatě se moc rádi nemají. Ti prvostupňoví nesnáší ty z
druhého stupně, ti zase přehlížejí svoje kolegy, kteří si celé dopoledne „hrají“
s prvňákama a do devítky se regulérně bojí. Spolu dohromady pak přezírají
kolegy z mateřských školek a nadávají na středoškolské kantory, kteří zase
přehlížejí celé základní školství. Mnozí ještě pro zvýšení vlastní důstojnosti
nutí žactvo k oslovení „pane profesore“, ač by jim z dob jejich
studií mělo být dobře známo, že profesor je funkce jmenovaná prezidentem a jde
o vrchol našeho vzdělávacího systému. Ostatně, ti, co pracují na vysoké škole,
která je nutným předstupněm k získání kýženého titulu, zase s despektem
shlížejí k ostatnímu učitelstvu z výšin své božské nedostižitelnosti.
A v podstatě je jedno, zda jde o „asáka“ docenta či skutečného profesora.
Ostatně, ono i mnohem lépe zní sdělení, že dělám na fakultě respektive na katedře,
než že přicházím z družiny či z oddělení předškolákůJ.
V českém školství
prostě panuje hierarchie podle nejstriktnějších měřítek. Pravda, všichni ji do
detailů nectí, ale v obecném povědomí to tak prostě ti kantoři mají.
I když, měli by si
všichni uvědomit, že ve škole je stejně nejdůležitější školník, uklízečka, kuchařky
a hospodářka, bez hledu na to, zda jste v mateřince nebo na fakultě.
A pak si celou hierarchii můžete strčit za klobouk.
Žádné komentáře:
Okomentovat