Havel

Václav Havel automaticky k listopadu patří. A protože často si kniha nachází svého čtenáře, pak i mě si našla jeho monografie právě v listopadových dnech.  Životopis našeho prvního porevolučního prezidenta sepsal Michael Žantovský. Dost jsem se na knihu těšila, byla jsem zvědavá, co nového se dozvím. Bylo to mnoho, samozřejmě. Ať už ze života samotného či z disidentského, uměleckého či politického zákulisí.  Václav Havel tady vystupuje poměrně plasticky, stejně jako doba, která ho formovala. Podstatnou roli tady samozřejmě hrají i ženy, které k němu neodmyslitelně patří. Kniha je rozsáhlá, stejně jako byl rozsáhlý Havlův život. Není tedy ještě dočtena, dojmy se kumulují, přeskupují, myšlenky formulují. Trochu se mi posunuly růžové brýle v nahlížení na jeho osobu, byť paradoxně autor asi zamýšlel spíš glorifikaci neřku-li adorování pana prezidenta. Na mě to tedy mělo spíš opačný účinek, ale jak říkám, myšlenky se teprve formulují. Četba je to zajímavá, poučná, ale není to snadné čtení na neděli, byť jsem si ho do své nedělní rubriky zařadilaJ. Možná by mě i zajímalo, jak tu knihu hodnotí ostatní, kdo ji četli. A nemuseli ji číst zrovna v listopaduJ.