Letos na bílém koni
nepřijede a já jsem tomu ráda. Přijíždí na nějakém barevném, v koňské terminologii
asi grošovanémJ.
Každopádně přináší minimálně dva svátky v jednom, krom svatého Martina je
ještě Den válečných veteránů, tedy den, kdy si připomínáme nejen konec první
světové války. Jde vlastně tím pádem i o den vlčích máků. Se svatým Martinem se hezky pojí tradice
svatováclavských vín a svatováclavské husyJ.
A jelikož já mám jednoho takřka svatého Martina v nakladatelství, které
vydává moje knihy a Martin se tam stará o grafiku a veškeré další náležitosti,
mám den svatého Martina spojený hlavně s Jalnou. A bylo by hezké, kdyby ji
znalo víc lidí- tímto ji znovu představujiJ. A nákup knih z její dílny, tedy přímo
svatomartinské, je pak nový hezký svatomartinský zvyk. I amerikanofilové si přijdou
na své, protože zajímavé postřehy z Ameriky zde vydává další MartinJ, který vás vyzývá,
abychom se nebáli Ameriky. A stylově, poslední knížka nakladatelství je od paní MartínkovéJ. Prostě svatomartinská
tradice podle Jalny- vše nejlepší všem Martinům a dobrou knihu k tomuJ
Žádné komentáře:
Okomentovat