Selhání techniky je v dnešní
době jev poměrně častý a zákonitý. Mělo by se s ním tedy počítat, leč z přirozenosti
lidské se podobné možnosti prostě nepřipouštějí. Kam bychom také došli,
kdybychom stále počítali se selhánímJ.
Jedno takové mám za sebou ve škole a není to ani tolik o technice, jako spíš o
informačním šumu či čem. Prostě, domluva zněla, zařídit besedu. Mailem, jak
jinak. Zařizování probíhalo celkem úspěšně. Pak skončilo, což se v návalu jiné
korespondence snadno ztratí. Beseda tedy zůstala nezařízena. Až do dne D. V deset
přichází besedující, že tedy jsou tady. Na moji námitku, že mi nikdo jejich
účast nepotvrdil, oponují, že oni ji potvrdili. No, tak už se nedomluvíme, je
třeba jednat. Naštěstí to docela jde, fofrem přeorganizuji následující hodinu a
prezentaci nechám proběhnout. A jsem ráda, protože se rázem přeneseme do Kanady,
ať už slovně či virtuálně. Oba Kanaďané mluví tak skvělou angličtinou, že jim
rozumím i já. Mají nádherná videa z Kanady a báječně ji popisují. Nadšená
jsem nejen já (byť pro mě bohužel už studium v Kanadě do úvahy nepadá),
ale i děti. Jejich nadšení opadne až tehdy, když zjistí, jak moc je studium v Kanadě
drahé. Přesto to jejich touhu nikterak neumenšuje. A moji také ne, já bych se
tam nastěhovala ihned. Kanada je můj velký sen, patrně asi nesplnitelný, ale v příštím
životě, třebaJ.
Každopádně, ten ranní zmatek, chaos a trochu i stres stály za to. I přes
selháni techniky lidé neselhaliJ
Kanada je i můj sen, leč asi taky nesplnitelný.
OdpovědětVymazatPo válce se do Kanady odstěhovala maminčina sestřenice. V osmdesátých letech nás 2x navštívila. Připadalo nám, že snad žije v ráji. Po revoluci zvala oba moje rodiče na návštěvu. Bohužel maminka se bála letu, takže zůstali doma. Co já bych dneska za takové pozvání dala.....
Tak to Vám tedy věřím. Ale třeba ještě nějaké pozvání přijde. Nebo tam vrazíte jen tak:-) . Někdy si člověk má plnit své sny
OdpovědětVymazatHezký den
Bohužel paní už nežije.. Ale sen je to krásný, tak třeba někdy.....
OdpovědětVymazatPřeji i Vám krásný den