Zubní péče je dnes na poměrně vysoké úrovni. Pravda, není
sice nejlacinější, kdo chce, ten může do zubů investovat pěkné částky. Samozřejmě, i přes pravidelnou prevenci se
stane, že se ocitnete na zubařském křesle a nad vámi se tyčí pan doktor
s vrtačkou. Dnes se laskavě vždycky zeptají, zda si člověk přeje injekci
proti bolesti. Na to vždy odpovídám, že jako odchovanec socialistického
zdravotnictví něco vydržím a tedy injekci nepožaduji. Pravda, pořád
s trochou napětí očekávám, kdy začnu výskat bolestí jako kdysi
v dobách normalizačních zubařů, leč dosud se tak nestalo. Zubní péče kráčí
dopředu mílovými kroky. Dopřát si lze i
dentální hygienu, kterou bych definovala jako kosmetiku pro zuby. Trochu
problém nastává, když si empatický lékař hodlá s vámi povídat a tváří se,
že vašim neartikulovaným zvukům vypuštěných z vašich otevřených úst
rozumí. To se pak cítím společensky kapku méněcenná, leč musím konstatovat, že
díky tomu, že k zubaři v poslední době chodím převážně jen na
prevenci, k podobným faux paus nedochází často. Nepotřebuji zatím ani
protézy, jako maminka, která si po ztrátě druhého chrupu libovala s novou
protézou. Konečně zas mohu mezi lidi, těšilo ji, leč i na protézu si musí
člověk zvyknout. Z počátku trochu tlačila, proto si ji maminka při
sledování televize na chvíli odložila. Sledujíce střídavě nekonečný seriál a
spokojeného jezevčíka, který si cosi přežvykuje, roztržitě psíka hladí a chválí
ho, jak je tichý a hodný. V tom někdo zvoní, patrně sousedka na kafe.
Rychle, kde mám zuby? Z tácku vedle křesla záhadně zmizely. Intenzivní
hledání přeruší další zvonek, nedá se nic dělat, návštěva se musí přijmout
bezzubá. Po chvíli tedy hledají obě, marně. Až po chvíli si všimnou potměšilého
jezevčíkova pohledu a pachatel je rázem na světě. Zuby skočily v psích zubechJ. To tedy byla drahá
chvilka nepozornosti. A ta ostuda, panu doktorovi vysvětlovat, co se se zubní
protézou vlastně stalo. Od té doby neexistuje, aby se protéza odložila tam, kde
není její místo. A zubní historka vstoupila do rodinných tradicJ.
To mi připomnělo příběh pradědečka, který vyhodil svůj chrup s ohryzkem z okna rychlíku:-))) No občas kapánek drahá legrace:-)
OdpovědětVymazat