...v Záletné sově na Letné se včera vydařilo. Uf. Jsem
ráda. Byla jsem kapku nervózní, přeci jen nové prostředí, naučit lidi někam
chodit není jednoduché. K tomu taková vnitřní nervozita z toho,
abychom nezůstaly s naším váženým hostem jenom my dvě, což by mě mrzelo
vůči němu.
Ale ne, všechno bylo jinak a dobře to dopadlo. Naše Hovory o historii se po letní odstávce vrátily v plné síle. Kavárna Záletná sova dostála své pověsti, nabídla příjemné a vstřícné prostředí, hosté se dostavili v překvapivě hojném počtu a náš hlavní hrdina, Pavel Žáček, byl prostě skvělý. Celé dvě hodiny mluvil jako z partesu. Nevadila mu žádná otázka, ke všemu se postavil čelem a jeho vyprávění nepostrádalo zajímavost, napětí,ale i určitý smutek a splín (ten tedy padal na mě) z toho, jak to všechno vlastně funguje, proč nejsme vyrovnáni s komunistickou minulostí, kam všude sahala a sahajíL chapadla StB. Připomněli jsme si samozřejmě předání moci v listopadu 89, což už je dlouhých dvacet pět let, přesto necháváme mladé generaci plno neobjasněných skutečností? Jak praví moje kolegyně, že by hra na schovávanou? No, my jsme si včera v Záletné sově na schovávanou ale nehráli, pan Žáček nám vyprávěl velmi otevřeně, o StB, archivech, situaci po roce osmdesát devět, o Lorencově skartaci a dalších zajímavých věcech. Odcházeli jsme nejen nadmíru spokojeni,ale i plni nových dojmů a vědomostí. Někteří dokonce zakoupili i knihu pana Žáčka, kterou flexibilně dodal majitel nakladatelství Jalna pan Sládeček, u kterého byla kniha vydána. Mohu se tedy cítit jako jeho kolegyně, protože vydáváme u stejného nakladatele J.
Ale ne, všechno bylo jinak a dobře to dopadlo. Naše Hovory o historii se po letní odstávce vrátily v plné síle. Kavárna Záletná sova dostála své pověsti, nabídla příjemné a vstřícné prostředí, hosté se dostavili v překvapivě hojném počtu a náš hlavní hrdina, Pavel Žáček, byl prostě skvělý. Celé dvě hodiny mluvil jako z partesu. Nevadila mu žádná otázka, ke všemu se postavil čelem a jeho vyprávění nepostrádalo zajímavost, napětí,ale i určitý smutek a splín (ten tedy padal na mě) z toho, jak to všechno vlastně funguje, proč nejsme vyrovnáni s komunistickou minulostí, kam všude sahala a sahajíL chapadla StB. Připomněli jsme si samozřejmě předání moci v listopadu 89, což už je dlouhých dvacet pět let, přesto necháváme mladé generaci plno neobjasněných skutečností? Jak praví moje kolegyně, že by hra na schovávanou? No, my jsme si včera v Záletné sově na schovávanou ale nehráli, pan Žáček nám vyprávěl velmi otevřeně, o StB, archivech, situaci po roce osmdesát devět, o Lorencově skartaci a dalších zajímavých věcech. Odcházeli jsme nejen nadmíru spokojeni,ale i plni nových dojmů a vědomostí. Někteří dokonce zakoupili i knihu pana Žáčka, kterou flexibilně dodal majitel nakladatelství Jalna pan Sládeček, u kterého byla kniha vydána. Mohu se tedy cítit jako jeho kolegyně, protože vydáváme u stejného nakladatele J.
V Záletné sově se nám líbilo, panu Žáčkovi také,
věříme, že i naši hosté byli spokojeni. Přišli i jiní než naši tradiční, což nás velmi těší i zavazuje. Zdá se, že Letná táhne. Tedy se těšíme na říjen, kdybychom se
chtěly přesunout do století devatenáctého. Uvidíme, zatím dobrý...J
Úplně Vám závidím, velmi zajímavé téma i host. I když bych měla z vyprávění pana Žáčka taky asi splín. Stačí sledovat, co se děje po jeho odchodu v ÚSTR.
OdpovědětVymazat